21 otázek pro Refika Anadola, nejžádanějšího tvůrce digitálního umění současnosti

Těžké je popsat, co vlastně digitální umění je, jak vypadá a funguje. On sám o něm mluví jako o datové či digitální malbě. Co to tedy je? Můžeme si pomoct přirovnáním, že software je tu jako štětec a hardware jako plátno. Každopádně je to sílící trend, jehož si všímají sběratelé i prestižní umělecké instituce a ceny uznávaných děl létají v milionech dolarů.

Osmatřicetiletý Refik Anadol už vystavoval v Guggenheimově muzeu, Centre Pompidou, na Benátském biennale či austinském festivalu SXSW. Jako první digitální umělec má nastálo své dílo i v newyorském muzeu moderního umění MoMA, které sbírá průkopníky ve svých oborech. Anadol spolupracoval i s mnoha firmami a organizacemi, například s Googlem, Bulgari či basketbalovým klubem Los Angeles Clippers, jejichž zbrusu novou arénu vyzdobil svým dílem.