Z Hradišťa do světa! S šéfem Egoé o nábytku, sametové revoluci, stavbě nádraží i o rozchodu s bývalým parťákem a rozdělení firmy

Pár kilometrů za Uherským Hradištěm leží Bílovice. Nenápadná obec s téměř dvěma tisíci obyvateli, která je hodně zajímavá hlavně na svém východním konci ve směru na Zlín. Kdysi tu sídlilo JZD, poslední roky se tady v areálu pod značkou Egoé vyrábí lavičky, nádražní přístřešky, lyže, zahradní nábytek, minidomky i vestavby do aut, aby vám při kempování nic nechybělo. Nad tím vším dohlíží majitel a zároveň šéfdesignér firmy Radek Hegmon, trochu svérázný srdcař, který když se pro něco nadchne, tak je odhodlaný nápad zrealizovat.

Na začátku listopadu je nebývalé teplo, mezi výrobními halami ale nepříjemně profukuje silný vítr. Procházíme kolem závodní kantýny, odkud na nás zvesela mává mladý šéfkuchař, a míjíme dlouhé ocelové nosníky, které míří do lakovny, palety voňavého dřeva přivezeného z nedalekého podniku Kloboucká lesní a na druhé straně vyrovnané lavičky a odpadkové koše jednotného designu pro Správu železnic. „Jsem rád, že se na Správě rozhodli sjednotit to, jak to na českých nádražích vypadá. Já jsem vždycky chtěl dělat nádraží,“ podotýká Hegmon směrem k zakázce v hodnotě 200 milionů korun.

Nedávno dokončili výstavbu úplně nové železniční zastávky Praha – Zahradní Město nebo autobusové nádraží Florenc a teď pracují třeba na nádraží ve Vsetíně a dokončují rekonstrukci nádraží v Pardubicích. „Zrovna tam to byla velmi zajímavá zkušenost, naše návrhy jsme si totiž museli odsouhlasit se synem původního architekta nádraží!“ vysvětluje.