Když člověk bloudí křivolakými uličkami Brery, která je pulzujícím srdcem a duší italského Milána, snadno se zapomene. Mohl by tak klidně přehlédnout i sytě růžový neon v ulici Via Madonnina, který vystupuje do popředí z plejády jinak umírněných výloh. Ten láká do butiku mladé lokální značky, která by českému publiku neměla uniknout. Stojí za ní rodačka z Českých Budějovic Claudia Simon, která si otevřením kamenného obchodu v centru města módy splnila svůj dlouholetý sen.
Do Itálie ji to táhlo odjakživa. Člověka to vlastně moc nepřekvapí, snad díky jejímu zvučnému chrapláku a přehnané gestikulaci. „Myslím, že s tou Itálií musím něco mít,“ říká se smíchem poté, co ji na to upozorňuji při návštěvě prodejny Swlag, kterou otevřela jen týden před naším setkáním. „Už jenom to moje jméno. Claudia. V roce 1994, kdy jsem se narodila, to nebylo vůbec obvyklé jméno. Máma vlastně ani netuší, proč mě tak pojmenovala,“ zamýšlí se.
Stojíme u velkého stolu se skleněnou deskou, která hraje všemi barvami. Ne že by to byl umělecký záměr. Kromě prodejního pultu ale slouží i jako pracovní prostor, kde Claudia téměř každý den s výraznými barvami pracuje na svých jedinečných kouscích. A když říkáme jedinečné, není to jen prázdné zvolání. Každý kus oblečení je totiž zaručený originál, který ručně vyrábí batikováním, bleachovaním a s původními potisky. Tyto techniky různě kombinuje k dosažení kýženého výsledku. „Jednou použitý vzor už nikdy neopakuju. A i kdybych chtěla, tak se mi to nepovede,“ říká.
Bláznivá cesta: starými škodovkami či Tatrou 603 z Prahy do Istanbulu po stopách slavného Orient Expressu
Popíjíme kávu, do toho decentně hraje orientální hudba a Claudia vypráví o tom, jak k lukrativním prostorám na ulici Via Madonnina přišla. A narážíme na další z řady osudových náhod, které se kolem jejího příběhu točí. „Když jsem hledala prostory pro svůj obchod, chtěla jsem, aby to ideálně bylo někde tady v okolí. Zkrátka Brera, nebo nic. A realiťák mě shodou okolností jako první vzal do těchto krásných prostor.“ A byla ruka v rukávě. Obchod převzala v březnu a spolu se svou maminkou měsíc intenzivně pracovala na jeho nové podobě, který se nese ve funky duchu. Nechybí skleněné mozaiky decentně zkombinované s chlupatými koberci na stěnách. Ty jsou ve výrazných barvách, stejně jako mikiny, teplákovky a trička z její produkce. Swlag otevřel své brány 8. dubna tohoto roku.
Mimochodem. Šťastnou shodou náhod bylo i naše setkání. Do Lombardie jsme vyrazili kvůli toho času probíhajícímu Salone del Mobile. Díky krátké zmínce při prohození pár slov s influencerem Lukášem Zacharou, který je jejím známým, jsme se ale dozvěděli o Claudii. A hned na druhý den jsme se za ní i vypravili.
V Miláně se natrvalo usadila teprve před rokem a půl, kdy absolvovala roční studium fashion stylingu na místní Instituto Marangoni. Už tehdy začala spřádat plány na otevření svého butiku. Značku ale založila už dříve v Česku, a to během covidu. „Byl totální lockdown a já se rozhodla launchovat brand, takže to bylo docela vtipný,“ uchechtne se. „Vůbec jsem nevěděla, která bije, jak se co dělá. Všechno jsem dělala totálně intuitivně,“ říká s tím, že se však značce dařilo a daří na sebe vydělat. „Nemám ráda žádný recepty na nic. Takže jsem si to potřebovala všechno sama projít. Cítila jsem, že to i ta značka potřebuje, aby to bylo od začátku všechno ze mě.“ Toho se drží nadále a obchod buduje svépomocí.
Dosud ji živil online prodej zejména v Česku a na Slovensku. Ona má však ráda, když může své produkty zákazníkům prezentovat sama. A oni si je zas mohou osahat a vybrat ten správný. Nečekejte ale žádné tuctové kousky za pár kaček. Cena oblečení se tady pohybuje řádově ve stovkách eur. Zaplatíte si nejen za práci, ale také za kvalitní materiály, jako je francouzská bavlna, a originálními střihy, navrženými speciálně pro Swlag.
A kde vzala peníze na počáteční investici? „Měsíc poté, co jsem se sem přestěhovala, jsem se rozhodla prodat svůj byt v Budějovicích. Všichni si klepali na čelo, jestli to není trochu impulzivní rozhodnutí,“ vzpomíná s tím, že však tohoto kroku nelituje. A to zejména díky tomu, že si mohla splnit svůj ambiciózní sen. K tomu, že si otevře svůj vlastní kamenný obchod, směřovala už od začátku. V plánu přitom vždy figurovala Itálie, jako místo, kde by chtěla v budoucnu jednou žít.
Ráno, cestou do práce, která je už dlouho jejím jediným živobytím, si dá vždy kávu s Italem z vedlejší kavárny, prohodí spolu pár slov a pak s nadšením vrhá do práce. „Je to přesně to, co mi v Česku chybělo. A to nade vší lásku, kterou k naší zemi chovám. Jsem Češka a Swlag bude vždycky česká značka v Itálii.“ Podstatná část výroby (ještě před tím, než se Claudia pustí do vlastní umělecké tvorby) totiž probíhá právě zde. „Je to napůl Čech a napůl Miláňan. A myslím, že to tak už zůstane,“ uzavírá Claudia a víta příchozí zákazníky.
SWLAG
SWLAG
