Sedm skleněných: Sklářský obor v Česku je na dobré cestě dostát své dřívější slávě

Je krásný jarní den, ideální pro zkoumání všech kouzel a čar, které umí jen sklo. Barevné, průsvitné, foukané, lité − na jaké si jen člověk vzpomene. A jež vykouzlili tvůrci z našeho seznamu vyvolených. Do ateliéru na pražské Letné vzali jeden předmět, jednu věc, jeden artefakt. Zkrátka jedno sklo. Takové, které reprezentuje jejich přístup k práci s tímto materiálem, je jejich oblíbené či je jim jakkoliv jinak milé.

Prezentace má posloužit jako ukázka toho, že české sklo je na dobré cestě k návratu dřívější slávy. Tak se o tom v posledních letech, byť zatím opatrně, mluví. Sklářský obor v Česku nedávno prošel recesí a zhruba před pěti lety zkrachovala asi třetina skláren. Tato "facka" byla ale zároveň vzpruhou. Samy sklárny si uvědomily, že musí trh oslovit s něčím novým a unikátním.

Výtvarníci a designéři začali ve skle znovu spatřovat jeho atraktivitu. Stále častěji prostřednictvím tohoto materiálu tvoří uznávaní domácí designéři jako Jakub Berdych nebo Jaroslav Bejvl a další. České sklárny ke spolupráci oslovují slavná světová designérská a architektonická studia − Jaguar, Eric Schmitt či Arik Levy.

České značky zaměřující se na interiérový design, mimo jiné například Lasvit či Preciosa, pak získávají cenné referenční zakázky na vytvoření, výrobu a dodávky skla pro majitele největších jachet světa a bohaté arabské šejky. Podobně, jako kdysi oslovoval český křišťál šéfy italských operních domů, správce zámku ve Versailles či petrohradské Ermitáže.

Svézt se na této nové vlně a ještě současný boom českého skla podpořit chce projekt Crystal Valley.

Podobným názvem s americkým Silicon Valley, kde vznikají technologické inovace, plánuje zviditelnění severočeská oblast spojená s výrobou skla. Křišťálové údolí má mít ale mnohem širší podporu − sdílenou napříč institucemi i dalšími regiony. Má vzniknou ucelený systém, díky němuž si Češi i cizinci budou moct uvědomit sílu a význam českého skla. Vrcholem rozbíhající se marketingové iniciativy, za niž se postavila i vláda, má být kandidatura Crystal Valley na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Zatím se nedá říct, že by české sklo dnes umělo být natolik specifické, rozpoznatelné a uznávané jako dřív, kdy všichni znali náš broušený křišťál. Nebo když svět v 50. letech uchvátilo československé ateliérové sklo. A jména Roubíček, Libenský, Brychtová… Podle pamětníků výstavy v muzeu skla v americkém Corningu na konci 50. let údajně kurátoři otevřeli ošklivé bedny z Československa. Jejich obsah byl však podle nich tak úžasný, že snad musel pocházet z jiné planety.

Pro svou současnou pestrost a jakousi neukotvenost je české sklo naopak těžko zařaditelné a něčím charakteristické. Zatím ani nikdo z designérů a sklářských umělců zřejmě nemá takové jméno jako třeba nedávno zesnulý Bořek Šípek. Přesto v posledních letech vznikla řada počinů, které stojí za pozornost. A nejen od autorů, s nimiž se krátce seznámíte na následujících stránkách. Vše, co se kolem skla děje a bude dít, stojí za to sledovat i dál. A přemýšlet, kam se příběh českého skla dostane a posune.

Jaká je image českého skla dnes? Slovo i obraz mají: Lucie Koldová, Petr Novotný, Maxim Velčovský, Aleš Jabůrek, Michal Froněk & Jan Němeček, Michael Vasku & Andreas Klug a Sebastian Herkner.