Strava a její složení je dnes velmi aktuálním tématem. Existuje mnoho různých doporučení, směrů a trendů. Když to zjednoduším, co člověk, to názor. Jako lékař doporučuji pacientům jíst zdravě, tj. omezit to, co je nezdravé, či dokonce škodí, a naopak přidat to, co je zdravé či zdraví prospěšné. Ale u stravy není tak jednoduchá situace jako např. u kouření. Kouření cigaret jednoznačně škodí, kuřáci mají vyšší riziko vzniku rakoviny nejenom plic, ale i močového měchýře či slinivky břišní a velkým rizikem jsou i srdeční a cévní choroby. Takže i když mluvím o stravě, doporučuji nejprve nekouřit. A pak omezit alkohol.
Alkohol neprospívá v žádném množství, alespoň co se týká naší tělesné stránky. Vyvráceny byly i předpoklady, že sklenka červeného prospívá. Jako specialista i na choroby jater vidím důsledky alkoholu téměř denně – cirhóza jater dokáže zabíjet. Ale na druhou stranu, jsme lidé a záliba ve vínu, pivu či určitém typu lihovin je vlastně i kulturním fenoménem. Podobně asi jako kouření doutníků či fajfky. A strava též ukazuje na historický vývoj různých národů a je specifická pro různé kouty světa.
Začlenit superpotraviny do jídelníčku je jednou z nejefektivnějších investicí do zdraví
Ohledně stravy často slyším, že to, co je chutné, není zdravé, a co je zdravé, nechutná. Nedávno jsem byl přítomen nějaké akci, kde byla dvě jídla – řízek s bramborovým salátem a čočkový vegetariánský salát. A jedna paní – odbornice a vegetariánka – poznamenala, že pokud je ten salát takto nedobrý, tak se nediví, že všichni jedí řízek. Tedy, zdravá jídla musí chutnat, aby je lidé jedli více. Jistě existují vynikající restaurace, kde se nabízejí jídla zdravá i chutná. Ostatně pokud chcete zdravě a chutně jíst, restaurace se středozemní kuchyní většinou nabízejí stravu zdravou. Je dostatek důkazů, že „středozemní strava“, která je bohatá na zeleninu, ovoce, ryby, olivový olej (nejlépe extra panenský) a vyznačuje se nižším podílem uzenin a červeného masa (to ale neznamená jejich absenci) či menším obsahem mléčných produktů s výjimkou trvanlivých sýrů a jogurtů, výrazně snižuje rizika nežádoucích kardiovaskulárních příhod. K výše uvedenému bych rád poznamenal, že neznám Itala nebo Francouze ze středozemní oblasti, který by k jídlu občas nepopíjel víno.
Víme též, že uzeniny a další technicky zpracovávané potraviny a nadbytek červeného masa (hovězí, vepřové, ale i jehněčí či koňské maso) zvyšují či mohou zvyšovat riziko některých zhoubných nádorů, zvláště nádorů tlustého střeva a žaludku. Není tedy dobré jíst denně párky, salámy či masové konzervy. Červené maso a uzeniny či „zpracovávané potraviny“ jsou klasifikovány jako karcinogeny (látky, které mohou způsobit rakovinu), u uzenin jde dokonce i karcinogen třídy 1 (čili spojitost mezi jejich požíváním a rakovinou je prokázaná podobně jako např. u kouření).
Podle mnoha doporučení by každý člověk, který chce jíst zdravě, měl přijímat ovoce a zeleninu pokud možno denně. Nejde jen o zdravé vitaminy, ale i další složky ovoce a zeleniny, jednou z důležitých je vláknina. Ryby jsou vhodné a v České republice jich jíme málo. Drůbeží maso je nejspíše neutrální. Naopak je vhodné omezit požívání uzenin a jinak technicky upravované stravy (např. majonézové saláty) a červené maso stačí jednou, maximálně dvakrát týdně.
Někteří pacienti chtějí poradit a jít pak domů s jasným závěrem, který si zapamatují. Tak jim radím, aby požívali tři následující potraviny, které jednoznačně prospívají a neškodí. Jde o moji oblíbenou trojici brokolice (a podobné typy zeleniny), rajská jablíčka (syrová i vařená, ta jsou možná ještě lepší) a pro mnohé překvapivě káva.
Autor článku prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF působí v pražských centrech IKEM a ISCARE a ve Fakultní nemocnici U sv. Anny v Brně.
Brokolice
Již v devadesátých letech byly publikovány studie prokazující ochranný vliv pravidelného příjmu brokolice ve smyslu snížení rizika rakoviny tlustého střeva (snížení relativního rizika o 30–40 procent). To bylo potvrzeno v mnoha dalších studiích. Brokolice, ale i kapusta, zelí, řeřicha či květák obsahují antikarcinogenní fytochemikálii sulforafan, která je spojována i se snížením rizika vzniku rakoviny prostaty, prsu či dutiny ústní.
A co v praxi znamená dostatečný příjem brokolice? Nejméně jednou týdně, lépe pak dvakrát až třikrát týdně. Vařená i syrová. Rád bych však zdůraznil, že pokud si uvaříte brokolici s párkem, negativa párku se brokolicí nevymažou.
Rajčata
Zatímco u brokolice existuje mnoho přesvědčivých důkazů, u rajských jablíček (neškrobová zelenina) jich je méně. I tak mi před pár lety můj urolog radil, abych je jedl. Tak je zkrátka jím a často.
Mám totiž v rodině výskyt rakoviny prostaty a právě riziko jejího snížení je s pravidelným příjmem rajčat spojováno nejvíce. Některé studie ukazují 15procentní snížení relativního rizika rakoviny prostaty (což upřímně není zase tak mnoho). Rajská jablíčka se nejlépe vstřebávají, pokud jsou tepelně zpracovaná (radím na olivovém oleji). Látka, které se přičítají protirakovinné účinky, patří mezi karotenoidy a nazývá se lykopen. Jeho užívání je spojováno i s redukcí rakoviny jiných typů nádorů, např. jícnu, plic či tzv. estrogen‑negativních nádorů prsu. Lykopen lze koupit i v lékárnách jako doplněk stravy – ale zde jde o klasický případ, kdy svým pacientům radím: Jezte rajská jablka a nekupujte si tabletky. Množství jedno až dvě rajská jablíčka denně je úplně v pořádku, kupujte si ale jen ta, která krásně voní a chutnají.
Káva
Tradičně se káva považovala za pro zdraví spíše nevhodný nápoj. Její konzumace byla spojována i se zvýšeným rizikem některých typů rakoviny, což však nebylo nikdy potvrzeno. Naopak přibývá kvalitních důkazů, že pravidelné pití kávy je spojeno se snížením rizika vzniku rakoviny jater (hepatocelulární karcinom) a možná i jednoho typu rakoviny dělohy.
Káva obsahuje velké množství biologicky aktivních látek, jako jsou kofein, flavonoidy, lignany a jiné polyfenoly, které jsou stále častěji spojovány se snížením rizika i jiných typů nádorů, např. nádorů v krční oblasti, rakoviny tlustého střeva či rakoviny prsu. Káva ovšem blahodárně působí i na některé metabolické procesy v těle, zvyšuje se energetický výdej, snižuje se poškození buněk a ovlivňuje pozitivně procesy na úrovni reparace poškozených genů (chcete‑li DNA). Káva má i protizánětlivé účinky a nejspíše snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu.
Pražená káva, podobně jako jiné potraviny, obsahuje i akrylamid, který byl spojován se vznikem nádorů, ale není to prokázáno. U snížení rizika rakoviny jater (až o 35 procent snížení relativního rizika při vypití tří šálků kávy denně) je situace jednoznačně prokázaná. A funguje (i když o trochu méně) i káva bez kofeinu. Káva nejspíše snižuje také riziko vzniku tzv. nealkoholové tukové choroby jater, kdy se zjednodušeně řečeno plní játra tukem, což vyvolá chronický zánět, který může způsobit cirhózu a posléze i nádor jater. Ale pozor, škodlivá je kombinace kouření a kávy. Zejména z hlediska srdečních onemocnění.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
