Ocenění inovátoři
World from Space
Brno je v byznysu známé jako český hub vesmírných firem a start‑upů. A pochází odsud i World from Space. Firma sbírá všemožná a neutříděná data z vesmíru a převádí je svým klientům do srozumitelné podoby. Vyčte z nich přitom spousty zajímavých informací, o čem už vědí jak české, tak světové instituce, města a firmy.
Podnikatel Jan Labohý firmu založil s Romanem Bohovicem v roce 2017. Zemědělcům prodávají softwarové rozhraní DynaCrop, díky němuž se dozvědí, kdy a jak by měli správně hnojit nebo sít své plodiny. Podle Labohého třeba nedává smysl, aby zemědělci hnojili svá pole všude stejně. Někde se plodinám totiž daří mnohem lépe a někde nemá cenu hnojit vůbec. „A to přesně vyčteme z vesmírných dat,“ říká Labohý.
To ale není všechno. Služeb World from Space využívají česká města pro boj se suchem a pro plánování, kde všude vysadit zeleň, aby se jí dařilo co nejlépe. „Podobnou práci budeme dělat pro Kodaň a Lisabon. Plánujeme zelenou infrastrukturu na 15 až 20 let dopředu. Životní prostředí se totiž zhoršuje pořád a strašně moc. Vyhráli jsme také kontrakt pro Světovou banku nebo Asijskou rozvojovou banku. Připravujeme tak například projekt pro zalesňování Madagaskaru. Vytváříme metodiku, jak za pomoci družic sledovat, jestli tam stromy rostou dobře, kolik uhlíku se tam ukládá, nebo budeme hlídat, jestli něco nedělá tamní organizace starající se o zalesnění špatně,“ popisuje Labohý s tím, že data využívá jak z veřejných, tak komerčních zdrojů.
Kouzlo World from Space tkví v tom, že podle Labohého firma dokáže přijít za člověkem, který se v problematice vůbec nevyzná, rychle pochopit jeho problém a navrhnout díky zpracování dat a převedení do map a grafik relevantní řešení. „Proto si systém může dovolit Světová banka s neomezeným rozpočtem nebo malá česká neziskovka,“ říká Labohý, jehož firma letos cílí na obrat milion eur.
Tým dvanácti lidí nyní staví nový produkt Orbis. Ten bude předzpracovávat data z družic před tím, než se stáhnou dolů na Zem. S tím by měli pomáhat i české družici AMBIC, která vyrazí do vesmíru nejspíše v roce 2029. Díky ní přestane být Česko závislé na informacích z komerčních satelitů.
Elonga
Stále větší množství lidí má potřebu měřit si, jak na tom jejich tělo je. A stejně jako za kvalitnější potraviny lidé jsou ochotni utrácet i za věci spojené s trendem zkvalitňování života (longevity). Na tom stojí plán české firmy mySASY, která loni v listopadu přišla s náramkem Elonga propojeným s volně dostupnou aplikací. Ten ráno za tři minuty zjistí, co je pro tělo v ten den nejvhodnější a na co si dát pozor. Vše stojí na měření intervalů mezi srdečními tepy (takzvané HRV). Z něj se dá odvodit množství stresu v těle a potřeba regenerace.
Za start‑upem stojí fyzioterapeut Radim Šlachta, který se nejdřív zaměřoval na analýzu tréninkových dat sportovců. Před třemi lety se k němu přidal mladý startupista Vojtěch Hlavenka, jehož úkolem bylo nakopnout expanzi. Zatím to vypadá, že se Elonga v Česku do zájmu o longevity trefila. Za čtyři měsíce si náramek pořídilo skoro pět tisíc lidí. V jeden únorový den měla Elonga dokonce tržby 650 tisíc korun. Celkově je obrat start‑upu přes osm milionů. To je dobrá zpráva pro budoucí expanzi na další trhy. Stejně jako argument pro případné investory.
Telight
Může jít o podobně úspěšný příběh jako brněnský Tescan. Zvláště když za ním stojí Jaroslav Klíma, který loni spolu se společníky většinu v této firmě prodal fondu Carlyle za sedm miliard korun. Už předtím založil start‑up Telight, který taky „dělá“ mikroskopy. Jen jiné než Tescan, jemuž nekonkuruje. Telight se zaměřuje na obor světelné (fotonové) mikroskopie, díky níž lze zkoumat buněčné struktury „zaživa“. To je klíčové pro vědce při výzkumu nových léků, zejména u onkologie.
Firma rozvíjí vlastní holografický mikroskop, koupila ale i patentovanou technologii francouzské společnosti BioAxial. U ní věří, že může přinést revoluci v superrozlišení, což dosud drahé přístroje může zmenšit a zlevnit. Jako kdysi IBM dokázalo dostat počítače ze skříní na stůl.
Už teď mají přístroje pro „life science“ třetinový podíl na trhu. Zákazníky Telightu, který má zatím obrat kolem 10 milionů korun, jsou univerzity a výzkumné laboratoře. Poslední velký úspěch byla objednávka mikroskopu od prestižní britské univerzity ve Warwicku. Velké plány má ale Telight v Německu, kde otevřel pobočku.
Draslovka
Představte si těžbu zlata nebo důležitých kovů pro elektromobilitu, která je díky nové technologii relativně ekologická a zároveň levnější. V době, kdy těžaři po celém světě čelí odporu lidí v místech, kde se kovy dobývají, je to sen každého majitele dolu. Díky technologii glycinového loužení (GlyCat), již vlastní česká firma Draslovka, ale nejde o sci‑fi. Glycin výrazně snižuje množství kyanidu sodného, který jinak těžaři používají na oddělení kovu z horniny. Patentovanou technologii od loňska úspěšně používá světový těžební gigant Barrick Gold, který v dole v Tanzanii snížil spotřebu kyanidu o 80 procent. Při stejné výtěžnosti zlata. Čistý glycin se používá jako přísada do potravin. Jeho „špinavější“ podoba se v půdě rozloží a oproti nyní používaným chemikáliím snadno recykluje. Díky glycinovému loužení se podle ředitele a spolumajitele Draslovky Pavla Brůžka také otevírá možnost, aby těžaři znovu „proseli“ důlní odpad a hlušiny, odkud kovy současnými technologiemi nešlo získat. Největší těžaři by mohli při využití glycinu ušetřit v nákladech každoročně stovky milionů dolarů, i pro ty menší může být přínos v desítkách milionů dolarů. Draslovka si jako největší světový výrobce kyanidu zároveň nekanibalizuje svůj byznys, protože glycin se dá vyrobit z kyanovodíku.
Zázračné dítě české vědy a největší naděje ve vývoji umělé inteligence. I tak bývá někdy označován Matyáš Boháček. Studuje na Stanfordově univerzitě v srdci Silicon Valley a je tak přímo v epicentru AI dění. „Můj sen je být profesor, mít vědeckou laboratoř, dělat výzkum a předávat znalosti dál, aby to nebylo k obohacení jen jedné firmy,“ říká devatenáctiletý student. Už jako gymnazista zaujal dvěma inovativními projekty a teď coby vysokoškolák začíná hrát nejvyšší světovou ligu. Jeho hlavní specializací jsou zmanipulovaná videa, která na první pohled vypadají reálně. Že v tomto oboru už teď patří k naprosté špičce, se ukázalo loni na podzim, když se jeho práce dostala na stanici CNN.
Aireen (str. 50)
Rychlý screening oční sítnice, který zachytí počínající poškození zraku způsobené cukrovkou – na to se specializuje technologie od Aireen. Právě včasný záchyt nemoci má nasměrovat lidi s diabetickou retinopatií, kteří o ní třeba ani nevědí, včas k odborníkovi. „Sítnice je jediné místo na těle, na které se dá dívat do těla bezbolestně, neinvazivně, tedy nemusí se do těla řezat. Na sítnici vidíte obnažené žíly a cévy. Má to velký potenciál daleko přesahující diabetickou retinopatii,“ říká šéf start‑upu Matěj Adam. Firma navíc úspěšně dotáhla náročnou certifikaci svého systému a české pojišťovny, v čele s VZP, začaly pacientům vyšetření skutečně hradit. Zatím je Aireen dostupná zhruba na dvaceti zdravotnických pracovištích.
Mumdoo (str. 66)
Na jedné straně firmy, které potřebují zkušené profesionály, na straně druhé matky na rodičovské, jež by se chtěly zapojit, ale potenciální zaměstnavatelé o nich nevědí. Tuhle zeď pomáhá překonat Mumdoo. Nápad Lucie Bášové a Kristýny Cejnarové se samozřejmě zrodil právě po narození jejich vlastních dětí. Když hledaly možnosti, jak se vedle péče o miminko zapojit do práce, našly řešení nejen pro sebe, ale i pro další stovky žen. A jejich společné dítě – projekt Mumdoo – brzy oslaví třetí narozeniny. „Myslely jsme si, že to bude téma pro pár žen z kanceláří v Praze. Ukázalo se ale, že se to týká mnohem více žen z různých měst a koutů republiky i z různých profesí, včetně bioložek či lékařek,“ popisují.
Zuri (str. 48)
To lepší z letadla i z vrtulníku. Když to hodně zjednodušíme, ty první perfektně zvládají let dopředu, ty druhé zase vzhůru. Zuri má ambici výhody obou strojů zkombinovat. „Máme plán na dalších pět let, rozdělený zhruba na dvě poloviny. Teď vyrobit prototyp se všemi schopnostmi, které má mít, tedy otočné rotory a hybridní pohon. A druhá polovina je potom o přípravě finálního letadla, připraveného pro výrobu. A jeho certifikace,“ říká zakladatel start‑upu Michal Illich. Když se vše podaří, může to být ideální investorský projekt: inovativní, ale ne sci‑fi, s vymyšlenou cílovou skupinou: z jedné strany konkuruje business jetům, z druhé konvenčním vrtulníkům. Pilot a čtyři cestující, dolet 700 kilometrů a pohon kombinací spalovacího generátoru a elektromotorů. A k tomu zázemí Česka – země, která je ve výrobě sportovních a ultralehkých letadel velmocí.
Upheal (str. 72)
„Administrativa může terapeutům každý týden zabrat až jeden a půl pracovního dne. Upheal je schopný tento čas zkrátit řekněme na polovinu,“ říká jeden ze zakladatelů firmy a její CEO Juraj Chrappa. Jak to funguje? Česko‑americká firma vyvinula aplikaci, která pomocí umělé inteligence zaznamenává průběh sezení a na jeho konci nabídne ucelený zápis. Terapeut tak jednak může věnovat klientovi plnou pozornost, aniž by klopil zrak do notesu, jednak ušetří spoustu času mezi sezeními, který by byl jinak potřeba ke zpracování poznámek. V řádu týdnů až měsíců také Upheal plánuje přidat možnost automaticky vytvořených poznámek pro klienta, které budou obsahovat hlavní témata probraná během sezení či náměty k přemýšlení.
Ullmanna (str. 76)
Tohle je poctivé železo, které dokáže vytěžit maximum z nejnovějších technologií. Ullmanna přišla s plecím strojem, který využívá strojové vidění a učení. Na klasické plečce je krabička s kamerovým systémem. Tu firma naučila rozpoznávat zemědělské plodiny a byliny v řádcích a přímo na poli tak systém rozpozná, jestli má otevřít sadu nožů a podrývat kořínky plevelu. Otevírání i zavírání plecích nožů řídí algoritmus, a pokud systém rozpozná zemědělskou plodinu, nože plečky se jí ani nedotknou. Šestiřádkový stroj zastane práci až šedesáti lidí s motykou. Firma cílí především na ekologické zemědělství, které je na západě Evropy mnohem rozšířenější, a navíc je běžné, že likvidace plevele probíhá ručně.
Porota
