Zaměřeno na fotografii. Letní výtvarný salon ukáže díla Antonína Kratochvíla či Ivana Pinkavy

Kromě nich se ukážou také díla Adama Kašpara nebo Jakuba Nepraše. Mezinárodní scéna je zastoupena hned dvěma výtvarníky, a to umělkyní a designérkou Louisou Frydmanovou a světoznámým fotografem Sebastiãoem Salgadem.

Letní výtvarný salon se loni rozrostl o nové médium – fotografii. Letošní ročník se věnuje především tomuto médiu, a to nejen proto, že česká výtvarná scéna má hned několik fotografů, kteří dobyli světové galerijní síně svými snímky, ale i proto, že je to výtvarný prostředek, který již za čtyři roky oslaví dvě stě let od svého vzniku.

Portrét Davida Bowieho od Antonína Kratochvíla

Foto: Antonín Kratochvíl

„Čas expozice první fotografie čítal osm hodin. Od té doby jsme se posunuli k inscenovaným fotografiím, dokumentárním snímkům, manipulovaným snímkům, ale i sociálně-mediálním instantním snímkům, jejichž expozice trvá jen několik vteřin a stejně tak jejich sdílení s veřejností. To však zdaleka není vše, co fotografie výtvarnému umění přinesla. Mnoho současných výtvarníků se bez fotografie a jiných blízkých optických přístrojů neobejde. Proto jsme se rozhodli letošním Salonem vzdát fotografii hold a zaměřit se především na autory, kteří jsou profesionály z oboru, nebo na ty, jejichž tvorba je s fotografií úzce spjata, ať už z ní vycházejí při práci se světlem a kontrasty, nebo ji používají v průběhu svého výtvarného procesu“, říká Jakub Kodl, manažer letošního Letního salonu.

Umělci v letošním ročníku Letního výtvarného salonu nejsou přehlídkou autorů, jejichž práce edukují, nebo dokonce apelují k aktivizaci jednotlivce před nástrahami současného světa. Jistým způsobem ‚pouze‘ reagují na podstatu daného a vyřčeného. Komentují často osobní, blízké události a tyto až intimní výpovědi autorským způsobem často překlápějí do sféry specifických imaginací.

Spektrum těchto fascinujících osobních výpovědí je v tomto případě velmi pestré. Zahrnuje díla jednoho z hlavních představitelů humanistické fotografie Sebastiãoa Salgada, dále pak poutavou kolekci fotoportrétů, jež reprezentuje unikátní průřez tvorbou Antonína Kratochvíla a následně fotografie Ivana Pinkavy, který své snímky dokáže budovat stejně jako malíři své malby.

Zhroucení algoritmu od Ivana Pinkavy

Foto: Ivan Pinkava

Nejsou to však pouze fotografové, kteří se představují na letošním Salonu. Tvorba následujících tří autorů je ovšem s fotografií nějakým způsobem spjata. Silnou pozici v oblasti intermediálních přístupů zaujímá Jakub Nepraš. Kombinace plastiky a videa je v jeho podání stále ojedinělou syntézou tvůrčí preciznosti a autorské citlivosti.

Ve spektru tradičního média malby se představí Adam Kašpar. Ve své realistické malbě akcentuje složité vzorce nezjevných přírodních zákonitostí a vazeb. Jeho malby reflektují geologické vrstvy stejně jako postavení hvězd. Ocitáme se tak v prostředí umění na bázi vědecké analýzy.

Jistou formu tradičního přístupu k tvorbě vyznává i francouzská umělkyně Louise Frydmanová. Autorka pracuje s principem jemných keramických reliéfů především organických rostlinných motivů. Citlivé monochromy skvěle komunikují se zvolenou technikou. Louise Frydmanová tvoří promyšleně, avšak nikoli okázale s efektem světla a stínu, který dotváří finální modelaci díla.

Zájem nejmladší rodinné generace v Galerii KODL se ubírá směrem k současným umělcům. Ideou letních salonů je představovat širší veřejnosti soudobé umění v mezinárodním kontextu a ve více srozumitelném formátu skupinových výstav. Umělci mohou nejen představit to nejlepší ze své tvorby, ale zároveň mají příležitost srovnání se svými kolegy. Důraz na kvalitu přejímá myšlenku někdejších pařížských Salonů, na kterých se organizátoři a umělci vždy snažili zaujmout publikum tím nejlepším.

TRENDY V UMĚNÍ: Barevné tahy na hedvábí i pop-artový kufr. Když se módní kusy promění v malířské plátno

15. 7. 2022 ▪ 6 min. čtení