Jednou z nejvýraznějších umělkyň, které se kromě malby na plátno ve své tvorbě soustředily i na navrhování šatů, byla americká výtvarnice Sonia Delaunay. Při designování kousků oblečení kladla velký důraz na typologii barev. Sonia s manželem Robertem propagovali ve svých dílech takzvaný abstraktní orfismus, ve kterém měli na obraze spolu komunikovat tvar, barva a rytmus. Tyto principy se pak promítly i do Soniiny práce s textilem. Oděvní návrhy z dílny Delaunay tak byly nejen esteticky zajímavé, ale také do určité míry promítaly utopickou filozofii orfismu.

Slavný americký graffiti, později street-artový, umělec Keith Haring je s jeho jednoduchými figurativními kresbami dodnes inspirací pro potisk mnoha předmětů. On sám za svého života navrhl například v roce 1986 design náramkových hodinek Swatch. O několik let později bylo známému umělci diagnostikováno AIDS, proto se rozhodl založit Nadaci Keitha Haringa, která měla za úkol pomáhat organizacím zaměřeným na tuto nevyléčitelnou nemoc a financovat je. V roce 2010 začal s Nadací Keitha Haringa spolupracovat Tommy Hilfiger, který vytvořil limitovanou edici bot s Haringovými motivy. Tato spolupráce byla projevem nejen uznání Haringově tvorbě, ale také formou filantropie, jelikož část zisku z této kolekce putovala právě na dobročinné účely.

Jeden z nejdražších žijících současných umělců Damien Hirst, k jehož nejslavnějším dílům patří zejména žralok naložený ve formaldehydu, diamantová lebka nebo obrazy tvořené motýlími křídly či krovkami brouků, spolupracoval s módními značkami nebo se slavnými návrháři již na několika projektech. V roce 2008 se například podílel na kolekci džínových oděvů vytvořených pod značkou Leviʾs Jeans ve spolupráci s Nadací Andyho Warhola. Kousky z džínoviny na sobě nesly známky Hirstova autorského rukopisu v podobě kaleidoskopických obrazů motýlů, hypnotických vzorů, křišťálových lebek. Hirstovy Entomologické série uměleckých děl zaujaly později také módního návrháře Alexandra McQueena. Spolu s Hirstem proto v roce 2013 navrhl hedvábné šátky s lebkami a různými ornamentálně poskládanými motivy hmyzu.

Šátky jsou příznačné i pro módní značku Hermès. V roce 2012 v rámci kolekce Hermès Editeur tato značka spolupracovala s trojicí současných umělců, německým umělcem Josefem Albersem, francouzským umělcem Danielem Burenem a s japonským fotografem Hiroši Sugimotem. Limitovaná edice šátků tak připomínala Albersovy známé čtvercové studie barev či Sugimotovy polaroidy. Daniel Buren pak dokonce v rámci této spolupráce navrhl 365 originálních šátků. Na každý den v roce jeden. Z nedávných spoluprací Hermès s umělci pak mohu zmínit například i spolupráci s umělcem Clémentem Balconem. Ten na nový motiv ikonického šátku překreslil barevnými tužkami pečlivě vybrané portrétní fotografie. Šátek s motivem ženy dívající se do zrcadla pak díky jedinečné technice čtyřbarevného tisku získal kvadrichromický efekt. Ty, kteří jej nosí, pak tento potisk nutí zamyslet se nejen nad odrazem vlastní tváře, ale i nitra.

V roce 2012 spolupracoval již zmíněný umělec Daniel Buren i s dalším módním domem. Marc Jacobs, kreativní ředitel značky Louis Vuitton, se Burenovou konceptuální tvorbou, pro kterou je prizmatické použití pruhovaných plakátů, inspiroval v jarní kolekci 2013. Sám Buren poté navrhl design celé módní přehlídky, od eskalátorů po podlahu. Všechno zejména ve žluto-bílých variacích. Celá prohlídka tak působila jako určitý druh „site-specific“ instalace (umělecké dílo vytvořené přímo pro daný prostor). Společnost Louis Vuitton ale už i dlouho před touto spoluprací spojovala své jméno se známými umělci. Od roku 2006 má Louis Vuitton dokonce i vlastní nadaci, jež umělce podporuje. Fondation Louis Vuitton sídlí v Paříži v architektonicky poutavé budově, kterou speciálně pro účely nadace navrhl slavný architekt Frank Gehry. Nadace pořádá dočasné výstavy moderního a současného umění, představuje veřejnosti díla z vlastní sbírky, pověřuje umělce, aby vytvářeli site-specific díla přímo pro prostor nadace, a nabízí návštěvníkům i různé další kulturní zážitky od koncertů, tanečních představení až po filmové projekce.

Současný japonský umělec Takashi Murakami je považován za průkopníka multidisciplinarity nejen v umění. Móda je pro něj něčím, čím se může vyjádřit stejně jako obrazem, sochou nebo animací. Od roku 2003 se motivy z jeho rozsáhlé tvorby objevovaly na ikonických doplňcích značky Louis Vuitton. Tato spolupráce vyvrcholila výstavou s názvem Superflat v roce 2007. Spojení umělecké výstavy a do značné míry iluze módního butiku bylo do té doby velmi neobvyklé a akce se zúčastnilo mnoho slavných osobností ze světa showbyznysu. Na výstavě modelka Linda Evangelista na otázku, co si myslí o propojení umění a módy, odpověděla, že tato synergie „dělá módu mnohem zajímavější“.

Zajímavější dělá pak umění i ikonické kabelky od Louis Vuitton s názvem Capucines, pojmenované po pařížské ulici, kde Louis Vuitton otevřel svůj první obchod v roce 1954. Před několika lety nabídla společnost právě tento druh kabelek různým vybraným umělcům jako plátno, na které mohou přenést svůj výtvarný rukopis. Na světlo světa tak přišly díky spolupráci s umělci jako jsou Urs Fischer či Henry Taylor tzv. Artycapucines. Loni se k nim pak zařadila i šestice vybraných umělců Gregor Hildebrandt, Donna Huanca, Huang Yuxing, Vik Muniz, Paola Pivi a Zeng Fanzhi.  Rozpětí témat, motivů, technik a způsobů zpracování je tak opravdu velké a milovníci netradičních, originálních módních doplňků si tak přijdou na své.

Nakonec nemohu vynechat ještě ikonický příklad spojení umění a módy. Jedná se o šaty navržené Yves Saint Laurentem podle děl holandského umělce Pieta Mondriana, který tvořil v duchu neoplasticismu, jehož byl zároveň spoluzakladatelem. Tento směr se soustředil na zobrazení abstraktní čistoty, jež odpovídá matematickému vyjádření skutečnosti. Jednoduché šaty s potiskem černých pruhů, které oddělovaly monochromatické bloky tvořené základními barvami, představil Laurent v podzimní kolekci roku 1965 a potvrdil tak Mondrianův silný vliv na kulturu 60. let.

A v této souvislosti musím ještě zmínit Andyho Warhola, který měl ke komerci a k módě vždy velmi blízko, proto není překvapující, že v roce 1974 Warhol vytvořil pop-artový portrét právě návrháře Yvese Sainta Laurenta. Tento počin měl být odrazem silné vazby mezi kulturou módy a umění.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist