Módní návrhářka Valerie Jurčíková právě dokončuje bakalářské studium na UMPRUM. Oděvu se ale věnuje už od střední školy. Ve své tvorbě tíhne spíše k fashion artu, než k nositelnému oblečení. Má ráda experimenty. Na modely z poslední kolekce, kterou předvedla na podzimním MBPFW, použila látku z recyklovaných zbytků z výroby výplní pneumatik. Často pracuje s objektovou tvorbou, kdy jsou její návrhy něco jako socha obklopující lidské tělo.

 

Co pro Vás znamená móda?

Životní styl. Doprovází mě hned od rána a jdu s ní i spát. Zároveň mi slouží i jako prostředek sebevyjádření.

Kde berete inspiraci?

Ze života, z mých prožitků. Často hledám ve věcech emocionální podněty.

Co je vaše nejoblíbenější věc, kterou vlastníte?

Kabát od Comme Des Garcons, který jsem si přivezla z Japonska. Ulovila jsem ho v sekáči a o to víc ho mám ráda.

Co nesmí chybět v každém šatníku?

Široké černé kalhoty. Ty sluší všem typům postav.

Jak podle vás vypadá dobrý outfit?

Myslím si, že každý outfit by se měl skládat z nadčasových kousků, abychom stále nekupovali nové věci. Mám ráda minimalismus. Pro mě se dokonalý look skládá z krásných černých kalhot, černého roláku, černého kabátu a bílých tenisek. Je to základ, který se hodí na kávu, do obchodu, do divadla, na schůzku. Perfektní outfit dělá jeho univerzálnost.

Co byste si na sebe nikdy nevzala?

Asi bych nevyrazila do města v harémových kalhotách na jógu.

Jak na Vás působí československá módní scéna?

Nepříznivě. Lidé nejsou moc ochotni investovat do místní produkce. V široké veřejnosti není o designérech povědomí.

Kdo z místních návrhářů vás baví?

Mám ráda Overall Office.

Je těžké prosadit se?

Určitě ano. V Česku není dostatek nákupčích. Pracovat jako módní návrhář je finančně i časově náročné.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Ráno vstanu, dám si kafe, pak běžím rychle do práce, odpoledne mívám školu a do ateliéru se dostanu až večer. Většinou přebíhám sem a tam. V létě jsem celý den na ateliéru.

Jaký je Váš největší úspěch?

Každý rok něco jiného. Momentálně asi moje samostatná přehlídka na pražském fashion weeku.

Myslíte si, že kvůli klimatické krizi dochází k opravdovým změnám v módním průmyslu?

V posledních letech šla tato problematika trochu stranou skrze pandemii. Nechci být skeptická, ale bojím se, že dokud planeta nezačne hořet, tak to všem bude připadat jako méněcenný problém. Rozmohla se zde vlna second handů a zájmu o ně, ale mám pocit, že se to týká spíše lidí ve větších městech.

Máte nějaké cíle do budoucna?

Na prvním místě mám nyní školu. Chci úspěšně ukončit čtyři roky studia na UMPRUM a přesunout se k dalším dvěma.  A v budoucnu bych chtěla prezentovat v zahraničí.