V mé sbírce publikací o umění, módě a krejčovském řemesle se nachází jedna velmi vzácná kniha, kterou jsem získal darem.
Ona to vlastně kniha ani tak úplně není. Jde o 28 let starou, ručně vyhotovenou privátní kolekci luxusních pánských košilovin. Pochází z ateliéru zaniklé – pro mnohé překvapivě španělské, nikoliv italské - tkalcovny, jejíž designér byl za svého života uctívaným profesionálem ve svém oboru a vyhlášeným milovníkem umění s neuvěřitelným rozsahem a hloubkou znalostí.
Kolekce byla exkluzivně představena v Paříži na jaře roku 1990, tedy o dva roky dříve, než jsem do města nad Seinou za látkami na veletrh Premiére Vision a další, paralelně probíhající soukromé prezentace oděvních materiálů, zavítal poprvé já.
Nekompromisní vizionář, který si nechává v Itálii tkát ty nejjemnější látky a svým klientům z nich šije dokonale padnoucí oblečení. Přečtěte si více o něm a jeho dílně.
Předchozí díly seriálu
Proč vrcholná ruční krejčovina předčí většinu dnešních oděvů
Sklidila obrovský úspěch a je jednou z nejunikátnějších uměleckých interpretací košilovin vůbec.
Pokaždé, když její vazbu uchopím a začnu se probírat jednotlivými stránkami s kresbami a látkovými ústřižky, vnímám intenzivně specifickou směs vůní bavlny, škrobu, tuhého kartonu a barev. Zároveň mne vždy prostoupí zvláštní pocit hlubokého obdivu, ale i nostalgie, protože k některým věcem není návratu.
Tvůrce kolekce se jmenovitě inspiroval třemi výraznými osobnostmi pařížské umělecké scény dvacátých a třicátých let minulého století, která jsou považována za jedno z nejdynamičtějších a nejslavnějších období v rozvoji umění a v historii Paříže vůbec.
Na průvodních ilustracích k jednotlivým designům látek tak nalezneme portrét hraběte Étienna de Beaumont – muže ztělesňujícího samotnou podstatu avantgardnosti. Aristokrata s výjimečně kreativním duchem a vybraným vkusem. Mecenáše básníků, malířů a hudebních skladatelů. Pořadatele nejvyhlášenějších bujarých oslav a maškarních bálů své doby.
A zároveň tvůrce opulentních, velmi originálních kostýmů. Byly zhotovovány přesně podle jeho návrhů, představ a požadavků. Svoji úrovní si v ničem nezadaly s rodícími se skvosty dobové „Haute couture“ a traduje se, že Coco Chanel i Christian Dior, blízcí přátelé choti pana barona, Madame de Beaumont, byli obvykle mezi prvními obdivovateli těchto modelů.
Mimochodem, měl jsem to potěšení prohlédnout si dva z dochovaných kostýmů, jimiž pan hrabě tak proslul a mohu říci, že ve mně zanechaly hluboký dojem zejména díky jejich řemeslné propracovanosti.
Dále zde nalézáme vliv Jeana Cocteau. Básníka, spisovatele, režiséra a scénáristy, jenž bývá považován za jednoho z nejvšestrannějších umělců „bláznivých let“ vůbec.
V příběhu této kolekce sehrává Cocteau významnou roli. Byl to právě on, kdo do společnosti hraběte de Beaumont přivedl třetího ze zvolených umělců, jímž byl španělský malíř a sochař Pablo Picasso.
Tvorba spisovatele a malíře se prolnula se světem módy v okamžiku, kdy Jean Cocteau vytvořil scénář k baletu „Parade“, jenž měl premiéru v květnu 1917 a Pablo Picasso pro něj ve svém typickém duchu a stylu navrhnul kostýmy a scénografii.
Obdivuji způsob, jakým španělský designér do své umělecké kolekce košilovin promítl Beaumontovu živelnost, všestrannost Cocteaua a vzdal hold slavnému krajanovi svou interpretací Picassových námětů a barev.
Na samotných látkách je nejzajímavější skutečnost, že byť jejich design a barvy jsou takřka třicet let staré, neztratily nic ze své živosti a hloubky. A celá kniha je pak důkazem, že krása je opravdu věčná a inspirující.
Ukázky z privátní kolekce luxusních pánských košilovin
Patrik Dařílek: Oblečení na míru dokáže vytvořit siluetu i tam, kde žádná není
Ukázky z privátní kolekce luxusních pánských košilovin
