Do kin zamířil McQueen, dokument o geniálním návrháři a jeho mnoha démonech

“Nechci dělat přehlídku, po níž byste se cítili jak po nedělním obědě. Chci, abyste byli znechucení, nebo nadšení,” říká v traileru Lee Alexander McQueen.

Takový byl: provokatér, enfant terrible, chuligán mezi britskými návrháři. Ale také mimořádný talent, který se už v 27 letech stal hlavním designérem u Givenchy a postupně si založil úspěšnou vlastní značku. Rychle se stal žádaný i mezi celebritami: navrhoval pro Davida Bowieho, Björk, Nicole Kidman, Penélope Cruz, Sarah Jessicu Parker, Rihannu nebo Lady Gaga.

Ale pak, na vrcholu slávy, náhle zemřel. 11. února 2010, jen devět dnů po smrti milované matky, se ve svém londýnském domě oběsil. Nechal po sobě vzkaz “Starejte se o mé psy. Odpusťte mi. Miluju vás. Lee”. Už roky trpěl depresemi a úzkostmi, několikrát se předávkoval léky, bral drogy, pil alkohol. Dlouho se svým stavem bojoval, když se však přidala smrt nejbližší osoby, nevydržel.

Jeho pohřbu se zúčastnilo přes 2 500 lidí, mezi nimi Kate Moss, Stella McCartney nebo Anna Wintour. Značka ale pokračuje dál - a pořád se těší velkému zájmu.

Chci infarkty, chci záchranky

Dokument McQueen, který má tento týden českou premiéru v rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku, pomáhá vysvětlit (nejen) temné stránky návrhářovy povahy. Jeho křehkou duši, která trpěla pod tlakem okolí a rostoucí zodpovědností. A nejen tím. Traumatizoval ho zážitek z dětství, kdy zažil zneužívání ze strany svého švagra. Trápil se také svým vzhledem. V rodině navíc těžko přijímali, když promluvil o své homosexualitě.

Jeho komplikovaná mysl se odrážela v kontroverzních kolekcích, které navrhoval. Evokovaly násilí, smrt, temnotu. Jeho absolventská kolekce měla za inspiraci oběti Jacka Rozparovače, první oficiální se nazývala Nihilismus, v další pojmenované Highland Rape zase chodily po molu modelky potřísněné krví.

“Moje přehlídky jsou o sexu, drogách a rokenrolu. Mají lidi vzrušit a dát jim husí kůži. Chci infarkty. Chci záchranky,” říkal McQueen. Nespokojil se s tím, aby zanechal přihlížející chladné.

V dokumentu, který natočili Ian Bonhôte a Peter Ettedgui, hovoří on sám na archivních nahrávkách, mluví v něm i jeho blízcí a slavní kolegové z byznysu. O hudbu se postaral Michael Nyman, oblíbený McQueenův skladatel. A výsledek má zatím pozitivní ohlas u kritiky (7,8 průměrné hodnocení na Rotten Tomatoes) i diváků (83 procent).

McQueen žil relativně krátce, a přece doteď zůstává pro módní svět důležitou postavou. Koneckonců, dobře to poznal i jeden z režisérů filmu Ettedgui. Po dotočení snímku přiznával, že se mu o návrháři často zdá. “Skutečně se vám dostane pod kůži.“ Od čtvrtku se o tom mohou přesvědčit i diváci v Česku.