Honba za fotkami na sítě je úplně sick. Objednají si plný stůl, nic nesnědí a odejdou, říká majitelka Bjukitchen Bára Karpíšková

Dokonale mate tělem. Před objektivem, když ve své zahradě s hrnkem kávy hledá paprsky slunce, aby jí jen zlehka dopadaly do tváře, byste jí i věřili, že žije svůj dokonalý slow life. Bára Karpíšková je ale naopak živoucí smršť energie, která neustále někde pobíhá. Odvézt přes celou Prahu devítiletého syna Cypriána do školy, jet do práce, vyzvedávat ho ideálně pravidelně ve stejnou dobu – protože je to pro oba s ADHD jednodušší – nebo mu aspoň do telefonu vysvětlit, že ještě chvíli na ni musí čekat. Když už jde jednou za čas ke kadeřníkovi, umyje si předtím vlasy doma, aby zbytečně neztrácela čas. „Asi potřebuju mít těch věcí našvihaných do jednoho dne víc než většina lidí. Říkám si: tady mám deset minut a tady zase dvacet, tam se vejde tohle a tohle, a pak je toho najednou moc,“ krčí omluvně rameny, když chvíli sedíme v její kuchyni.