Když před lety přišla Zuzana Kečkéšová za svým šéfem s návrhem na nový projekt, příliš nadšený nebyl. „Zuzu, to je bláznivý nápad. Dělej na tom, ale nikde o tom nemluv,“ řekl jí Robert Weinberg, jeden z otců moderní světové onkologie, působící na prestižním americkém Massachusettském technologickém institutu (MIT). Kečkéšová u něj tehdy působila jako postdoktorandka a vedle hlavního výzkumu o metastázích rozjížděla i svůj vedlejší projekt. Rozhodla se zkoumat otázku, která jí dlouho nedala spát: Proč rakovina téměř nikdy nepostihuje určité lidské tkáně? Třeba srdce nebo svaly? Jak je to možné, když se s ní jinak setkáváme téměř všude?
Zbývá vám ještě 90 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
