Procházím prostory neorenesanční budovy, kde jsou vyskládány velké přepravní bedny. V jednom z pokojů, který se doslova proměňuje v park nebo veřejnou zahradu, sedí na lavičce mladý muž a tiše sleduje dění. Když se zahlédneme, přistoupí ke mně. Okamžitě mě upoutá laskavý pohled výrazně tmavých očí. Iván Argote je lehce unavený, ale daleko víc radostně rozrušený z prvního dne instalace.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se