Touha po životě. Uznávaná kurátorka Milena Kalinovská ve velkém rozhovoru o emigraci, odhodlání i velkém světě umění

Zastihnout ji v Čechách není vůbec jednoduché. Když už se přesouvá na starý kontinent, často propojí cesty tak, aby navštívila staré přátele i významné evropské instituce. Doma je ve Washingtonu D.C., jednou za čas ale přiletí. Dřív tu trávila několik měsíců v roce, na rodinném statku u Třeboně. Po smrti manžela před třemi lety ale dům prodala a teď během svých návštěv bydlí většinou u rodiny a přátel v Praze.

Svou rodnou zemi miluje a obě její děti mluví plynule česky. „Na tom mi při výchově hodně záleželo, možná i proto, že jsem sama dlouho mluvila jen rusky. A jsem ráda, že děti mají k Česku velmi blízko. Třeba syn, který žije v San Francisku a pracuje jako analytik v Tesle, obdivuje řemeslnou zručnost lidí tady, prý si se vším poradí, všechno spraví. A naše dcera, která má Williamsův syndrom a je tak mentálně trochu opožděná, zase má ze všeho nejraději obyčejné rohlíky a máslo,“ říká s nadsázkou, ale zcela otevřeně.