Vytrvalostní závod veteránů Praha–Istanbul úspěšně dorazil do cíle. Tam konvoj zjistil, že musí jet dál

Někdy je cesta cíl, někdy je to adrenalin a úprk a vzácně se povede perfektní kombinace obojího. Takový byl i první ročník vytrvalostního veteránského závodu Oldtimer Express Praha–Istanbul po stopách slavného Orient Expressu, jehož se účastnila i posádka magazínu PročNe. Dvacet tři českých veteránů řízených převážně majiteli tuzemských firem vyrazila směr Istanbul minulou středu, projela šest zemí a nakonec se úspěšně shledala na náměstí u mešity Hagia Sophia v samém centru Istanbulu. Občasné poruchy více než třicet let starých strojů, které každý den ujely přes 500 kilometrů, se podařilo opravit na cestě a do cíle tak dorazili všichni startující.

„Jsem samozřejmě unavený, ale taky nadšený, že se nám celá cesta povedla a že ji všechna auta zvládla,“ řekl po příjezdu Josef Zajíček, hlavní organizátor závodu, který akci vymyslel se svým dlouholetým tureckým obchodním partnerem Turgutem Ali Uzunkayaem. Společně vytvořili posádku Tatry 603 z roku 1959. Té hned za Prahou odešla ložiska v kolech, v chladných bulharských horách netopila a průběžně bojovala se spojkou, ale nakonec udržela krok s ostatními.

V cíli nechyběla ani posádka nejstaršího vozu Škoda Tudor Roadster z roku 1951, která během cesty dokázala několikrát dorazit do cíle etap dokonce jako první a na dálnicích neměla problém se držet blízko maximálních povolených rychlostí. „Úspěch spočívá v přípravě a my jsme auto připravovali pečlivě. Výhoda starších škodovek spočívá v tom, že mnoho dílů je kompatibilních, a tak naše příprava nebyla tak složitá jako u jiných vozů,“ okomentoval jízdu Alois Krejčí během nedělního slavnostního galavečera v Istanbulu, na kterém všechny posádky slavnostně převzaly trofej z českého křišťálu od sklárny Pačinek.

Dalším z nepřehlédnutelných účastníků byl Ivo Tůma, který jako jediný absolvoval celou trasu ve voze sám, a to za volantem modré Škody Octavia z roku 1960. Auto zprovoznil až těsně před závodem a celou cestu urazil bez jediného technického problému. „Největší strach jsem měl, že nedojedu na start,“ popsal svůj výkon za volantem Tůma, který často musel na cestu vyrazit jako jeden z prvních a do cíle etap dojížděl obvykle později než hlavní část startovního pole. Výjimečné nebyly více než dvanáctihodinové přesuny. Zároveň postupně zrychloval, a jestliže na počátku cesty šetřil Octavii v průměrné rychlosti kolem 60 km/h, na dostřel Istanbulu už se nebál jet naplno a atakoval stokilometrové rychlosti.

Bláznivá cesta: starými škodovkami či Tatrou 603 z Prahy do Istanbulu po stopách slavného Orient Expressu

18. 5. 2023 ▪ 2 min. čtení

Z Istanbulu měly podle původního plánu odvést veterány přepravní kamiony, na místě ale začali turečtí celníci vyžadovat ještě další dokumenty, ačkoli je dopředu nechtěli. Řidičům tak brzy ráno po slavnostním večeru, kterého se zúčastnil také prezident tureckého autoklubu, nezbylo nic jiného než se vydat ještě na jednu třistakilometrovou etapu a svá auta převést sami zpět do Evropské unie, tedy do Bulharska. „Byl to adrenalin do poslední chvíle, ale to k takové akci patří,“ říká developer Dalibor Šebek, který jel Fordem Mustang z roku 1966.

„Už se samozřejmě bavíme i o pokračování v příštím roce. Určitě chceme jet ve stejném období, protože na jaře je ideální počasí pro techniku i posádky. Chtěli bychom opět i do Istanbulu, ale pro změnu zas jinou trasou a možná bychom to i o nějaký ten den protáhli,“ plánuje Josef Zajíček, který je majitelem Autodromu Most a značky hodinek Robot, pokračování Oldtimer Expressu 2024.