Glamping na kolejích. Strávili jsme noc drážní romantikou na krušnohorském hřebeni

Tenhle vlak má osm let zpoždění a nikomu to nevadí. Naopak. Ve stanici Kovářská je mu dobře. Na nevyužívané čtvrté koleji je odstavený v téměř dokonalé samotě, jelikož po trati, která se z Chomutova kroutí v malebných zatáčkách až na německou hranici, toho moc nejezdí. Osobáky tady vozí turisty jen v létě o víkendech a nákladní soupravy se dřevem jsou tu ještě větší vzácnost.

Drážní romantiku na krušnohorském hřebeni si můžete užít i vy – pokud budete mít štěstí a najdete volný termín. Z vagonů se po pečlivé rekonstrukci stal jednoduchý apartmán, o který je obrovský zájem. Není divu, je tu všechno, co potřebujete k železničnímu glampingu: vybavená kuchyně, lednička, sprcha, splachovací záchod a hlavně pořádná kamna, do kterých o půlnoci naládujete polínka a teplo vám vydrží až do rána (a kdyby ne, je tu ještě přímotop). Z postele koukáte skrz střešní okno na padající sníh. Dokonalý zen bez wi‑fi.

Vagony, kterým se v drážní hantýrce říká hytláky, sem dovezl Štěpán Macháček, zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Tuhle část Krušných hor si zamiloval jako dítě. Jeho prarodiče měli chatu kousek od Kadaně a nahoru do hor s ním jezdili na výlety. „Nádraží v Kovářské se mi líbilo už v době, kdy ještě fungovalo a byli v něm zaměstnanci. Když jsem jel po letech s manželkou okolo a viděl ho ve zbědovaném stavu, bylo mi to strašně líto. Tak jsem z hecu napsal na Správu železnic, jestli by mi ho neprodali,“ popisuje Macháček začátek příběhu, který se začal psát v roce 2014 a už z něj nešlo vystoupit. „Manželka Bára mě vždycky podporovala. Nikdy jsme nelitovali, že jsme se do toho pustili.“

Záchrana vyřazených vagonů

Vlastními silami a prostředky se tak teď snaží zrekonstruovat krásnou kamennou stavbu z 19. století, která pamatuje největší slávu trati číslo 137. Vlaky po ní začaly jezdit v roce 1872 a vozily především hnědé uhlí do Saska. Během meziválečné hospodářské krize význam horské dráhy upadl a za komunismu provoz ještě více zeslábl.

Glamping na kolejích v Kovářské, jeden z majitelů vagonů Štěpán Macháček se ženou Bárou a dcerou Andělou

Foto: Soukromý archiv Štěpána Macháčka

V posledních dekádách 20. století koleje rezavěly a nádražní budovy chátraly. Ta v Kovářské, ležící v nadmořské výšce 850 metrů nad mořem, dokonce natolik, že se v ní propadla střecha a stropy. Hrozila jí demolice, když naštěstí do hry vstoupili Macháčkovi a začali nádraží postupně dávat do kupy.

Aby měli kde složit hlavu, když sem přijedou z Káhiry a s kamarády se opět pustí do zvelebování, pořídili si navíc právě dva vyřazené hytláky, které se už ČD Cargo chystalo poslat do šrotu. A další dva koupil jeho kolega z rozhlasu Pavel Polák. 

S pomocí architekta Štěpána Řehoře je pak za vyšší stovky tisíc korun kompletně předělali a nabídli je k pronájmu na dobu, kdy jsou pracovně pryč. Nenajdete je na Airbnb ani na Bookingu, pouze na vlastních webovkách Vagonynahorách.cz.

Glamping na kolejích v Kovářské, jeden z majitelů vagonů Pavel Polák

Foto: Soukromý archiv Pavla Poláka

Pohled do kalendáře ukazuje, že zájemců je dost, letošní zima už je úplně plná a víkendy mají obsazené až do září. Od příštího roku by to ale prý mohlo být lepší, Macháčkovi by chtěli pořídit a opravit další dva vagony.

A budova nádraží? Nespěchají, jedou z vlastní kapsy, ne z crowdfundingu nebo dotací, a jednou by tu chtěli mít kromě ubytování i malou galerii a komunitní prostor. Místo je to příhodné: na Klínovec je to deset minut autem, na Boží Dar patnáct. Vlakem by to taky šlo, vagony jsou v pojízdném stavu (loni při vichřici je koneckonců vítr o pár desítek metrů posunul – do kopce!), ale opouštět tohle kouzelné nádraží by byla velká škoda.