Ochutnejte Maďarsko! Místní gastronomii vynáší do oblak návrat ke kořenům

Velkého ohlasu se dočkalo třeba znovuobjevení dnes už mezinárodně proslulého vepřového masa z plemene mangalica. Prase kadeřavé je starouherským plemenem, které díky své srsti žije převážnou část roku venku. Prasata byla vyšlechtěna tak, aby žila divoce, odolávala stresu, živila se kořínky, dopásala louky po hovězím skotu a vyhrabávala žaludy nebo bukvice. Oproti běžným plemenům má vyšší množství tuku, který je bohatý na přírodní antioxidanty a omega‑3 mastné kyseliny.

Kromě mangalici se do popředí dostávají i zapomenuté odrůdy hroznů z Karpatské kotliny nebo dlouho zanedbávané rostliny a zelenina, například topinambury či pohanka, která se v Maďarsku běžně pěstovala.

Michelinské hvězdy i streetfood

Signál, že Maďarsko posiluje svoji pozici přední kulinářské destinace a jeho kuchyně rozhodně stojí za návštěvu, vysílá do světa také nedávná zpráva Michelin Guide Hungary 2023. Konstatuje, že podniků s michelinským doporučením opět přibylo. Z toho důvodu se může Maďarsko aktuálně chlubit devíti hvězdami. Zvyšuje se tu také počet restaurací, které používají místní a sezonní suroviny, a to jak v hlavním městě, tak na venkově.

Pokud jde o maďarskou metropoli, dvě michelinské hvězdy tu drží restaurace, která hrdě hájí své maďarské dědictví a elegantní pokrmy připravuje v transparentní prosklené kuchyni. Chybu ale v hlavním městě neuděláte ani ve chvíli, kdy nebudete putovat za hvězdami. Budapešť nabízí nespočet multikulturních gastronomických zážitků, ať už vyrazíte do řecké, thajské či italské restaurace nebo se vrhnete na objevování neotřelých chutí streetfoodu.

Foto: archiv

Dechberoucí výhledy

Toužíte spojit gastronomický zážitek s jedinečným prostředím? Božský pohled z téměř nebeských výšin nabízejí bary na střechách. V metropoli jich najdete celou řadu, kromě výhledů na město disponují i různou škálou extra zážitků. Většina z nich je situovaná na rušné straně Pešti, v nejvyšších patrech hotelů.

Vstup ale není omezený jen pro hosty luxusních ubytovacích zařízení. Kochat se pohledem na architektonické bohatství hlavního města se tu může kdokoliv. V létě si v některých typech těchto podniků máte možnost dokonce vychutnat třeba i východy slunce při cvičení jógy, jinde si zase sklenku osvěžujícího vína či jiného nápoje vypijete přímo u bazénu. V nabídce bývá i široká škála kulturních programů.

Ačkoliv jsou nejlepším obdobím pro návštěvu střešních barů spíše teplejší měsíce, zajít sem můžete také v zimě. Ve vyhřívaných iglú či zastřešených interiérech vám naservírují zimní speciality a samozřejmostí je i horké svařené víno.

Ale nezapomeňte ani na maďarskou streetfoodovou klasiku – v oleji smažený langoš, který se drží na přední příčce nejoblíbenějších plážových jídel Maďarů. Na kečup ovšem zapomeňte. Střídá ho tu česnek, sýr a zakysaná smetana. V Budapešti si tuto pouliční lahůdku v dobré kvalitě můžete zakoupit v některé z tržnic. V centru města jej hledejte například na ulici Bajcsy‑Zsilinszky nebo na ulici Dob, kde můžete ochutnat i jeho inovované verze.

Budapešť se vám dostane pod kůži i vůní kávy. V krásných hipsterských kavárnách si máte možnost vychutnat nejen výběrovou kávu, ale i veganský dortík nebo skvělou snídani.

Foto: archiv

Údolí řeky Kriš

Gastronomické zážitky nejsou rozhodně jen výsadou Budapešti. Nabízejí se i jiné, velmi atraktivní cíle napříč celým Maďarskem. Za klobásami a pálenkou vyrazte třeba do jihovýchodní části Maďarska. V údolí řeky Kriš leží města Gyula a Békéscsaba, která se specializují na výrobu klobás, a proto zde můžete navštívit i muzea klobás, kde se dozvíte podrobnosti o jejich výrobě. Široké známosti se po Evropě těší klobása Gyulai a čabajka. Obě spadají do kategorie „hungarikum“, tedy typických maďarských produktů. Čabajka se dochucuje kmínem, zatímco klobása Gyulai pepřem. Do Maďarska je možné vyjet i na festival klobás do města Békéscsaba. Ten se koná každý rok na konci října.

Tuto oblast ovšem neproslavily jen klobásy, ale také švestková pálenka, maďarsky pálinka, z župy Békés, jež je vyráběna výhradně ze švestek pěstovaných v této lokalitě. Malebné lázeňské městečko Gyulu budou zbožňovat ale i milovníci sladkého, protože nabízí tradiční ručně vyráběné dorty a bonbony. Navíc je v něm proslulá, úžasně vonící cukrárna. Je dokonce druhou nejstarší provozovnou svého druhu v celém Maďarsku, funguje už více než 180 let. Počítejte ovšem dopředu s tím, že výběr zákusků je zde opravdu těžký. Dorty erkel a munkácsy jsou místní cukrárenské speciality, lákavé jsou ovšem i tradiční koláče a ručně vyráběné čokolády a zmrzliny.

Ani v Békéscsabě není ale o speciality nouze. Právě tady můžete ochutnat proslulé maďarské langoše. Pokud si chcete dát něco vydatnějšího, zkuste některý z místních věhlasných pokrmů slovenského původu: cigánku, brynzu anebo halušky.

K Balatonu

Dříve typické pokrmy v podnicích na březích Balatonu nahradila v posledních letech gastronomická revoluce. U jezera najdete restaurace a cukrárny, které nabízejí kvalitní a moderní chuťové zážitky. Experimentující kuchaři zde s oblibou upravují a přehodnocují tradiční recepty.

Když už jste tady, rozhodně nezapomeňte ochutnat rybí pokrmy. Vyhlášená je tradiční balatonská polévka halászlé a k dostání jsou různé pečené i smažené ryby. Vyplatí se ale také zabrousit do říše tradičních maďarských receptů. Těm vévodí třeba Maďary oblíbená fazolová polévka jókai, jež je původem z Balatonfüredu. Za ochutnání stojí také guláš bakony a „betyár“ paprikáš.

Tokajské výběry

Do Maďarska můžete vyrazit nejen za jídlem, ale také za lahodným a kvalitním vínem. Balatonský vinařský region zahrnuje šest vinařských oblastí.

Nalijte si třeba bílé suché víno Kéknyelű z Badacsony vyráběné ze starodávných maďarských hroznů, mešní víno zvané také ovčí ocas ze Somló, které je známé rovněž jako víno svatebních nocí, nebo třeba Rulandské šedé z Csopaku či lehká bílá vína a sekty z vinařské oblasti Balatonboglár. A za sklenkou dobrého vína neváhejte vycestovat ani do zbytku Maďarska.

Proslulé je samozřejmě tokajské víno, které se řadí mezi jedna z nejznámějších přirozeně sladkých vín. Vyrábí se podle receptur dochovaných z 16. století. O víně v podobě tokajského nektaru se zpívá dokonce i v národní hymně. Pohodovějším společníkem při přátelských setkáních je fröccs, tedy vinný střik, který se míchá v různých poměrech. A v nadcházejících chladných dnech sahají Maďaři stejně jako my po svařeném víně, nejen červeném, ale i bílém nebo růžovém.