Pokaždé když jsem ji potkala, sršela z ní pozitivní energie, byla středem pozornosti a za pochodu rozhodovala o tom, co se kde musí vyřešit v horizontu několika měsíců. Jana Zielinski toho za 24 let, kdy šéfuje největšímu designovému festivalu v Česku, zvládla hodně. A byla také hodně vidět a slyšet. V našem rozhovoru, který měl být původně jen o porcelánu, ale nahlas přiznává, že svůj čas dělila jen mezi práci a rodinu a tak trochu zapomněla na sebe. A v jednu chvíli jí prostě došly síly. Poslední roky se proto snaží zpomalit a spoléhat se na ostatní. I díky ní a její touze dělat svět lepším a krásnějším je Designblok tím, čím je. Tohle je naše žena na obálce. Nesmírně silná i díky tomu, že si dokázala přiznat to, co někde hluboko v nitru asi občas cítí každý z nás. A nezáleží přitom vůbec na tom, jestli jste žena, muž, máma, táta, cokoli.

Všechny úspěšné projekty jsou o příbězích konkrétních lidí, kteří do projektu propisují svoji duši. Jeden takový mimořádný počin víc než dva roky neslyšně vznikal na okraji Jeseníků. Pospojoval příběhy jedinečného místa, investora i lidí, kteří na něm pracovali. A všechno do sebe perfektně zapadlo. Ondřej Veselovský ze Šumperka pochází, hrával tady basketbal za dorost, od studií ale žije a pracuje v Liberci, kde mimo jiné i pomáhá organizovat basketbalové kroužky pro děti. Před pár lety se mu podařilo velmi dobře prodat úspěšnou firmu, a když se rozhlížel, kam by peníze investoval, objevil se na trhu chátrající funkcionalistický hotel. Koupil ho, přizval skvělý tým a vytvořil tady místo, kde chcete spát, jíst i zamilovat se. Třeba do tajemných Jeseníků.

Další náš velký příběh voní mořem a slaným větrem. Odehrává se na pobřeží Atlantiku, kam kolega Mikoláš odjel prozkoumat tajemství francouzských ústřic. Průvodcem mu byl Olivier Laban, který tady chová ústřice víc než třicet let a ví o nich všechno. I to, že obzvlášť dobře chutnají s paštikou! A skvělým okem vše dokumentoval náš oblíbený fotograf David Turecký.

Za každou skvělou věcí je osobní příběh toho, kdo u toho byl. Bez něj by byla poloviční. Nenechte se zastrašit a do svého příštího projektu se vrhněte po hlavě, se srdcem na dlani a otevřenou myslí. Dopadne to skvěle. Určitě.

A kdo ví, třeba příště budeme v PročNe psát o vašem dechberoucím příběhu!