Na hodinky mi přišlo upozornění: Fibrilace síní! Martin Žufánek ve velkém rozhovoru popisuje nečekaný životní reset

Cesta do Boršic u Blatnice trvá z Prahy asi tři a půl hodiny, pokud nezůstanete další hodinu stát na dálnici těsně před Brnem. Důvod, proč se do malé obce na dohled slovenských hranic vypravit, je zcela prozaický. Na konci vesnice, tam, kde silnice stoupá směrem k Veselí nad Moravou, sídlí za zdobenými železnými vraty Lihovar Žufánek. Rodinný podnik, kde se destiluje slivovice, hruškovice, ale také absint nebo gin. Bylinné destiláty tady má na starosti nejstarší syn Martin. Nejspíš jste o něm už slyšeli, dvoumetrový lihovarník, který se stal tváří značky Žufánek. Autor provoněných receptur oceňovaných pálenek, jejichž hvězda před lety prudce vystřelila mezi absolutní elitu. Bavič, kterého jste ještě nedávno mohli potkat v oblíbených pražských barech (v jednom z nich jsme se před lety seznámili i my dva, proto si v rozhovoru tykáme) nebo na karlovarském filmovém festivalu, jak s přáteli poctivě degustuje alkohol. Ale také svéráz, který se zajímá o dění ve společnosti, nebojí se ozvat, když je mu něco protivné, a pro ostřejší slovíčka, ovšem použitá v těch nejspisovnějších větách, nejde daleko.

Do pálenice přicházím ve chvíli, kdy finišuje destilaci kmínky. Po celé budově to silně voní, ve velkých měděných kotlích hlasitě vře líh a Martin Žufánek tu na všechno dohlíží, sleduje teplotu, upouští páru a už si připravuje hadici na čištění kotlů. „Destiluju už 23 let a baví mě to pořád stejně. Vždyť já si ani nedokážu představit, co bych dělal jiného!“ směje se. Lihovar zakládali rodiče Žufánkovi v roce 2000, začínali s jedním destilačním kotlem na ovoce, po devíti letech koupili druhý a po dalších šesti rocích objednali u německých mistrů, rodinné firmy Arnold Holstein, dva kotle speciálně vyrobené na destilaci bylin. Zaplatili za ně 350 tisíc eur a čekali na ně rok. „Když se bavíme se zkušenými destilatéry a řekneme, že máme tyhle kotle, tak oni hned chápou, že to myslíme vážně,“ vysvětluje investici Žufánek. V pálenici v každém z nich denně vydestilují zhruba 100 litrů některé z bylinných pálenek a dalších 150 litrů v kotlích na ovoce. A i když poptávka po Žufánkových destilátech převyšuje jejich nabídku, víc toho prý nezvládnou a rozšiřovat výrobu neplánují. „Destiluju to sám s bráchou. Tohle je naše stoprocentní kapacita,“ upřesňuje.

Poslední roky byly pro dobře rozjetý byznys velkou zkouškou. Pod návalem objednávek, které často stáčeli a exportovali do druhého dne, na podzim 2018 zkolaboval nejprve Žufánkův otec a pak i bratr, který kvůli stresu doslova ve vteřině oslepl. Martin tehdy vyhlásil zpomalení celé firmy a apeloval na všechny, aby se přestali hnát za prací a postavili na první místo své zdraví – fyzické i duševní. To ještě nevěděl, že brzy sám skončí v nemocnici, kde mu budou operovat srdce…

Jedním okem pořád sleduješ svoje chytré hodinky. Jakou máš teď klidovou tepovku?

Jak tu v pohodě sedím, tak mám 84. Než jsem se dostal do nemocnice, tak jsem měl i 140, srdce mi bušilo, jako kdybych běžel deset kilometrů. Všechno to bylo ze stresu, ono se to akumuluje. Ale už to mám za sebou, jsem zresetovaný.