Básník života

Dlouho to vypadalo, že z něj bude fotbalista, pak ale Pavel Harant přičichnul ke karate a zanedlouho se naprosto zamiloval do skejtování. Veškerý čas trávil venku, poslouchal u toho striktní dikci raperských hvězd té doby a začal rýmovat. Už tehdy věděl, že je nechce kopírovat, tak jako to dělali ostatní. Že se vydá vlastní hudební cestou. Lyrickou. „Hodně jsem se věnoval literatuře, v tomhle jsem byl oproti spolužákům tak trochu divnej, takže jsem to chtěl dělat jinak. Aby to bylo takový ‚svetrovitý‘, holanovský. Mojí velkou vášní totiž jsou básně,“ popisuje svou prvotní tvorbu.