Začátkem roku zaplavil módní obchody Louis Vuitton po celém světě motiv barevných teček. Na pařížské Champs‑Élysées se postava s tváří Jajoi Kusamy a signifikantní jasně rudou parukou naklání ze střechy, aby dozdobila fasádu celého domu. V Číně obchody obléhají barevné dýně. Na Páté avenue v New Yorku zase robot, který je téměř k nerozeznání od umělkyně, za výlohou „maluje“ na sklo. Stejně jako v butiku na New Bond Street v Londýně, kde mimochodem až do června probíhá výstava jejích slavných Infinity Mirror Rooms v galerii Tate Modern.

Svět Jajoi Kusamy nikdy nebyl černobílý ani jednoduchý. Zmítala se mezi japonskou konzervativní společností, americkou surrealistickou a popartovou vlnou i svou psychikou. Musela změnit svůj život, odjet z rodné země, aby vnesla do umění osobitost, kreativitu i pozdvižení. Dnes, krátce před svými 94. narozeninami, patří mezi nejuznávanější autorky, její díla vystavují galerie po celém světě a od chvíle, kdy se před osmi lety prodal její obraz White No. 28 za 7,1 milionu dolarů, drží rekord pro nejdražší žijící umělkyni. Ochranitelské barevné dýně, puntíky značící nekonečno, a opakování obrazů v místnosti se zrcadly, které jsou výsledkem jejího vnímání s obsedantně kompulzivní poruchou, se staly ikonickými.

Louis Vuitton a Kusama vytvořili první společnou uměleckou kolekci už před deseti lety. Kusama tehdy pomalovala kufr puntíky, jejichž přesné repliky nyní módní dům přenesl na novou edici. Autorka prý schválila každý tisk, sama ale do tvorby nezasáhla. Mistři řemesla přišli s inovativní technikou ručního tisku, díky které tečky vypadají jako namalované štětcem a působí trojrozměrně. Kabelky, oblečení, hedvábné šátky i doplňky jsou ve čtyřech edicích: s „malovanými“ puntíky, pokryté „nekonečnými“ tečkami, metalickými polokoulemi nebo nádhernými halucinogenními květinami.

Kusamu vždycky zajímala móda, na své oblečení si už jako malá malovala barevné puntíky a v dospělosti v tom pokračovala. V šedesátých letech, když žila v New Yorku, si mezi výtvarnou tvorbou založila vlastní módní značku, jen všudypřítomné puntíky občas střídaly kruhovité díry – strategicky umístěné přesně tam, kde vzbudí rozruch: na prsou, zadku, bocích… Byl to její manifest. V Americe tehdy patřila k výrazným ženským postavám umělecké scény, byla to vizionářka, která ovlivnila tvorbu Andyho Warhola a její mentorkou byla slavná malířka Georgia O’Keeffe. Na konci sedmdesátých let se ale dobrovolně vrátila do Japonska a dobrovolně se přestěhovala do ústavu pro osoby s duševní poruchou v Tokiu. Tamní pobyt střídá s životem ve svém ateliéru a neopouští umělecký svět.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist