Sudek, Drtikol nebo Funke. Česká fotografická tradice dala světu velká jména a jejich díla se už dávno na trhu prodávají za stovky tisíc. Průkopníci avantgardní fotografie jsou ale samostatnou kategorií, umělecký trh oproti tomu dlouhodobě tak trochu přehlíží řadu zásadních fotografů například z poválečného období. Situace se však pomalu mění a dosud přehlížení tvůrci si nacházejí cestu ke sběratelům, často i k těm zahraničním. Jedním z nich je Henri de Saint Pierre, který díky zájmu rodičů o české umění začal mapovat výrazné osobnosti tuzemské fotografie někdy na sklonku devadesátých let. Od té doby se setkává během občasných návštěv Česka s galeristy, kurátory a hlavně se samotnými tvůrci, případně s jejich potomky.

Při nedávné návštěvě Prahy využil možnost prohlédnout si depozitáře investiční skupiny PPF, která má jednu z největších soukromých sbírek české a slovenské fotografie. Vznikla na podnět Petra Kellnera (ten mimo jiné také podpořil obnovení a provoz Sudkova ateliéru na pražském Újezdě), obsahuje asi 2250 děl od více než 210 autorů a kromě klasiků jsou zde zastoupena jak díla poválečná (Emila Medková), tak práce současných fotografů – Tona Stana, Ivana Pinkavy nebo Jiřího Thýna.

„Společným znakem našeho způsobu sbírání je to, že chceme věnovat čas objevování prostřednictvím budování přímých vztahů. Asi 99 procent sbírky mé a mých rodičů pochází z galerií, přímých nákupů od umělců nebo od jejich rodin. V díle, které si sám takto najdete, je pak víc živého masa,“ vysvětloval francouzský sběratel během setkání v depozitáři. Nákupy v aukcích jsou podle něj až příliš anonymní, navíc se v nich někteří zajímaví autoři ani neobjeví. „Osobní setkání jsou nesmírně důležitá, i když zrovna nic nekupujete.“

Henri de Saint Pierre je fascinován zejména originalitou české fotografie 60. let, například tvůrci navazujícími na předválečnou surrealistickou tradici, jako byla Medková nebo Vilém Reichmann. Oblíbil si také olomouckého fotografa Iva Přečka, který v 70. a 80. letech fotil skleníky, zahrady a stohy na polích, hledal poezii ve všednodennosti a byl určitým pokračovatelem sudkovské tradice.

Podle de Saint Pierra stále řada originálních českých fotografů stojí stranou zájmu širšího uměleckého trhu a jejich práce se prodávají za pár tisíc korun. „Na to, jací autoři to jsou, jak velký byl jejich talent, jsou to ceny zcela směšné,“ podotýká.