Mezi lahvemi barev na stole leží dětská sponka do vlasů. Na bílé tabuli je v seznamu úkolů napůl smazané slovo „závěť“. Hned vedle napsaná stejnou fixou otázka: Mariane, víš, jak tráví čas bohatí lidé? V koutě se krčí skříňka plná polodrahokamů, každý slouží k jinému účelu. A v obklopení obrazy tiše spočívá stříbrný cafe racer Yamaha.

Kreativní směsice v ateliéru Petra Kvíčaly láká k prozkoumání. Tady na Vysočině, v budově bývalé školy, tvoří významný český malíř své abstraktní malby. To když zrovna nepřednáší studentům v Brně na Fakultě výtvarných umění VUT o myšlenkách, na které za posledních třicet let přišel. Pedagoga v sobě nezapře ani svým projevem plným příběhů, historických faktů a jmen. „Škola tady byla do roku 1972, pak nějakou dobu knihovna. Našli jsme na půdě dokonce třídní knihu z roku 1890, ve které byly zápisy krasopisem sépiovým inkoustem. Třeba: Dnes procvičována píseň Ó bože můj. Nebo: Dnes výuka zrušena pro zaváté cesty. Zamilovali jsme si to tu a dnes už jezdíme ‚na chalupu‘ spíš do Brna,“ usmívá se výtvarník.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se