Kdy jste naposledy byli v Národním muzeu? Já jsem tam chodila s rodiči každý měsíc jednou, povinně. Víc než sály se sochami hudebních klasiků mě tehdy zajímaly kameny. Ty barevné, třpytivé, drahé. U skleněných vitrín bych mohla stát hodiny. A ano, trochu téhle vášně jsem si přenesla i do dospělosti. A pak tam byl on, vlastně ona. Kostra samice plejtváka myšoka, která se vznášela u stropu místnosti, a já jsem nechápala, jak je možné, že někde na světě taková stvoření žijí.
Od té doby jsem trochu vyrostla. A změnila se i ta kostra. Díky českým vývojářům, kteří jí vdechli nový život. Obalili ji svaly a kůží, a když sem dnes přijdete se svými dětmi nebo vnoučaty a s chytrým telefonem, můžete to vidět na vlastní oči. Skrze obrazovku.
Podívali jsme se i na další z českých technologických úspěchů – logistickou firmu Dodo, která na trhu doručování zboží na poslední míli patří mezi tři největší v Evropě. A rovnou jsme vyzpovídali jejího šéfa Michala Menšíka, který se rozpovídal o ambicích, fotbale i o miliardové investici.
Navštívili jsme také největší sbírku továrních rally aut na světě, která je v Plzni a její hodnota dosahuje stovek milionů korun, zjistili, co obnáší vydat se na cestu kolem světa s Tatrou, a otestovali špičkové golfové hřiště na útesech Peloponéského poloostrova.
Poslední dva měsíce v roce jsou přesně takové, jaké potřebujeme. Stojíme nohama na studené zemi, ve vzduchu cítíme mokrou hlínu a dochází nám dech. Tak jako každý rok. Jestli vám ale připadá, že s letošním listopadem přišel podzim obzvlášť šedý a nepřívětivý, a rána jsou u vás mlhavější, než byste si přáli, mám pro vás jeden tip. Zastavte a nechte svoje myšlenky, ať se bez ostychu kloužou po melancholické vlně…
Protože už za pár týdnů začínáme znova. S čistým štítem!
