Velký rodinný příběh. Lenka Kleinová chce navázat na Baťu a vrátit slávu značce ETA

Příběh rodiny Hradilových začal tady, ve Zlíně. Mezi červenými baťovskými domky a s odvážným podnikatelským duchem Milana Hradila. A přitom nechybělo mnoho a tato byznys story mohla být protknuta kanadskou linkou a končit třeba úplně jinak.

Obchodní dům Tomáše Bati září díky bílé fasádě do dálky. Ikonická budova z pera dvorního Baťova architekta Františka Lýdie Gahury byla na začátku třicátých let vůbec první, kde byly zavedeny jezdící schody. Poslední desítky let ale lesk obchodního domu upadal, až přišel provozovatel, který si vzal kompletní rekonstrukci na starost. Poslední roky je to tak zároveň jeho sídlo – skupina HP Tronic tu má v několika patrech kanceláře svých firem i Bistrotéku, kterou provozuje její hotelová sekce Resort Valachy.

Na terase v nejvyšším patře nás s výhledem na město vítá Lenka Kleinová, jedna z dcer zesnulého zakladatele Milana Hradila a marketingová ředitelka značky ETA. Jen pro lepší celkovou představu, skupina HP Tronic, pod kterou kromě ETA spadá ještě Datart, e‑shopy Kasa.cz a Hej.sk, značky spotřební elektroniky JVC a Gogen nebo zmíněná síť hotelů, za loňský rok vyrostla na obrat 24,1 miliardy korun. „Přesto se snažíme být pořád rodinnou firmou, jak jsme to měli nastavené vždycky. Když budu mluvit jen za ETA, tak se tu všichni známe, potkáváme se a pracují tu celé rodiny i po několik generací, toho si vážíme. Máme také případy, kdy sem přišel někdo na první brigádu a už tu zůstal,“ popisuje Kleinová.

Značku ETA kupovali před jedenácti lety, tehdy to byla upadající firma, kterou její vlastníci‑investoři netoužili nijak dál posouvat. „Pak jsme přišli my a zainvestovali jsme do vývoje. Máme vlastní tým v Hlinsku. Chceme ETA vrátit mezi absolutní špičku, protože víme, že kvalitativně na to máme,“ říká Kleinová. Moc dobře si uvědomuje, že jestli se to má podařit, nestačí se nechat unášet na nějaké možná stále ještě nostalgické vlně značky, kterou Češi znají už osmdesát let (ETA založil Jan Prošvic v roce 1943, kdy ještě pod názvem ESA začal v Hlinsku vyrábět elektrické žehličky – pozn. red.), ale musí jít s dobou, vyvíjet nové technologie a sledovat globální trendy i po designové stránce. Proto se její vedení vydává na veletrhy po celém světě, od Evropy až po Japonsko.

„Naším cílem je oslovovat mladou generaci, která si zařizuje své první bydlení, i rodiny, kde je k fungování potřeba už větší škála spotřebičů. Chceme být jejich první volba,“ vysvětluje. A tak se pustili do výroby multifunkčních vařicích procesorů Leonardo, pekáren i robotických vysavačů a kuchyňských robotů s nejrůznějšími nástavci, které jsou dlouhodobě jedničkou na trhu. Zatím poslední model svěřili do rukou Ronyho Plesla, který pro limitovanou řadu navrhl skleněnou mísu s vlídnou tváří robota. Kromě toho si vedení ETA zakládá i na velké síti servisů a kamenných prodejnách, které má často v obchodních centrech. „Z finančního pohledu je to sice možná luxus, ale pro nás to je také služba, kterou chceme zákazníkům dopřát. Navíc se dlouhodobě ukazuje, že nákupy online a offline jsou pro naše zákazníky stejně důležité. Na prodejnách si navíc mohou vyzvednout zboží objednané přes e‑shop,“ podotýká.

Euforie devadesátek

Lenka Kleinová strávila dětství v osmdesátkách ve Varšavě, kam se odstěhovali kvůli otcově práci. Firma ho posílala opravovat CNC stroje po celém Polsku a ona byla doma s maminkou a sestrou. Domů se vraceli až těsně před revolucí. Bylo jí devět let a sledovala, jak její táta ve víru euforie, která se nesla celou republikou, zakládá vlastní firmu. „Otevírali v roce 1990, tehdy na to vsadil všechny úspory, které naši našetřili v Polsku. Bylo to 200 tisíc korun. Táta začal hned dovážet trendovou elektroniku ze Západu, mikrovlnky, videopřehrávače, varné konvice… Často se stávalo, že než ji přivezl fyzicky sem, tak už ji měl prodanou,“ vzpomíná s tím, že měl jednoho společníka, který ale brzy vystoupil. Prodejnu krátce nato přesunul do Školní ulice u parku, kde zůstala roky. Dnes je tam květinářství, v mramorové podlaze ale stále uvidíte vyskládaný název firmy HP Tronic. „Táta byl takový podnikavý vždycky. Když mi byl rok, přišel s tím, že se jeden jeho kamarád chystá emigrovat do Kanady a on že by chtěl, abychom šli taky. Máma ho ale zastavila, co by tam prý dělala. A tak jsme skončili ve Varšavě, ze Zlína pět hodin jízdy naší stotřicítkou. Mimochodem dodnes jsme s tou spřátelenou rodinou v kontaktu, hlavně máma,“ usmívá se Kleinová.

Rodinný podnik

Společnost po smrti otce zdědila maminka Danuše Hradilová a ona se sestrou. Později mezi sebe jako minoritní vlastníky přizvali dlouholeté kolegy z managementu firmy, kterým Milan Hradil dlouhé roky důvěřoval a jimž svěřil chod společnosti. Zatímco Lenka Kleinová ve skupině částečně funguje už od vysoké školy a před devíti lety se vrhla na marketing ETA, její sestra se z firmy naopak stáhla a dnes učí na základní škole – její manžel ale v rodinné společnosti figuruje a má na starosti koncept prodejen Datartu, který se stal součástí společnosti v roce 2017.

Danuše Hradilová jezdí do kanceláře každý týden. I když má fungující management, dodnes se zajímá o větší témata nebo investice. Nejvíce a nejraději se ovšem prý věnuje hotelům a pohostinství. Žije ve Zlíně, hodně času tráví ale pár desítek metrů pod wellness hotelem Horal, který mají v kopci nad Velkými Karlovicemi. Na tak trochu ukryté chalupě v zeleni, kterou Milan Hradil pro rodinu koupil. A aby měli soukromí, dokoupil později i chátrající podnikovou ubytovnu kousek nad ní a postupně ji přestavěli do současného stavu na oblíbený hotel s bazénem, tenisovým kurtem a golfovým hřištěm. Kromě toho v síti mají ještě další tři hotely, několik restaurací a skiareál Razula.

Lenka Kleinová má dva syny, dospívajícího Adama a tříletého Davida. Vývoji nových produktů se teď tak věnuje i jako máma. Proto se pustila i do dětské elektroniky a pro značku Gogen přišla s edicí s maxipsem Fíkem. Nejnověji začali spolupracovat s programem Déčko České televize a představili pestrobarevné CD přehrávače, reproduktory i bezdrátová sluchátka, které prý vydrží dětské zacházení. „Pořád vymýšlíme nové věci, všechno si děláme sami, dokonce jsme se podíleli na vybudování ateliéru na natáčení a focení kampaní, který simuluje moderní domácnost. Máme ho v místní historické, krásné hale bývalých filmových ateliérů firmy Baťa, kde můžete dělat dlouhé záběry do dálky – proto tam také pan Zeman točil Cestu do pravěku,“ podotýká Kleinová. „Chceme navazovat na baťovský odkaz poctivosti, pracovitosti a hrdosti, že jsme odtud, ze Zlína.“