Osobní záležitost

Na dohled z Karlova mostu, tam, kde se do oblouku stáčí Čertovka, stojí před černými dveřmi domu U Lužického semináře 11 šperkařka Janja Prokić. Právě tady si před pár týdny otevřela svůj první kamenný obchod, a už když vcházíte dovnitř, je vám po pár letmých pohledech jasné, že je to jeden z nejstylovějších interiérů, na které můžete v Praze narazit. „Loni po Vánocích jsem si řekla, že je na čase najít místo pro obchod. Náš vinohradský apartmán sice fungoval dobře, ale zákazníci si museli domlouvat návštěvu předem. Sem můžou prostě přijít a vždycky tady budeme,“ vítá mě se smíchem, zatímco její maminka vyprovází věrnou zákaznici, která si kdysi od Janji kupovala i jedny z jejích prvotin.

Butik Janji Prokić je plný sametu, květin, umění a sytých barev. Od tmavě modré přes růžovou v několika odstínech až po lákavě temně zelenou, doplněno zlatými detaily. Veškerý nábytek i zabudované zářící vitríny si autorka navrhovala sama, stejně tak z hlíny vyráběla i všechny stojánky na šperky. A aby prostoru přidala na osobitosti, doplnila ho křesílky na míru značky Wittmann, židlemi Carl Hansen, lampami a stolky od GUBI či svítidly DCW. „Schválně jsem vybírala menší značky, aby byl můj obchod rozpoznatelný, abyste nic podobného neviděli i někde jinde,“ vysvětluje. O barvách, které nakonec použila, se jí zdálo ve snech. S jasnou představou se pak vydala do Barev, laků a nechala si je namíchat. A pak si také celý prostor sama vymalovala. Mimochodem, až budete míjet růžovou pokladnu, vybaví se vám nejedna scéna z vizuálně dokonalých filmů Wese Andersona.

S hledáním ideálního místa jí prý pomohla tak trochu náhoda a hlavně její vedoucí profesorka z ateliéru šperku K.O.V. na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Eva Eisler, které se se svými plány svěřila a která ji později propojila s pronajímatelem prostor, kde před lety sídlila například i The Chemistry Gallery. „Kompletně jsem to tu předělala, bourala zdi, posouvala příčky… Vlastně jsem tu byla v roli architekta, jestli se tomu tak dá říct. Chodila jsem sem měsíc každý den a všechny nápady kreslila na různé kousky papíru,“ popisuje. A protože dobře ví, že architektura není její parketa, donesla náčrtky svému kamarádovi architektovi Pavlovi Novému z 0,5 Studia a ten připravil vizualizace. Její představy se tak rychle zhmotnily a rekonstrukce trvající následujících pět a půl měsíce mohla začít. „Je naprosto neuvěřitelné, že v mojí hlavě něco vzniklo, někdo to vyrobil a teď to tady vidíte. Dokonce i štukovat jsem se naučila!“ vzpomíná.

V první místnosti obchodu jsou na jedné straně šperky ze stříbra, na druhé ze zlata. V další najdete solitéry a šperky s drahými kameny i diamanty. Navazuje bílý galerijní prostor, kde šperkařka plánuje hostit až čtyři výstavy ročně. Jako první se už brzy představí díla Terezy Příhodové a Michaely Čejkové. Kromě vitrín se šperky z úspěšných kolekcí Homa, Sadalsuud nebo Mitmem a brzy i z nové kolekce Lumo, která bude mít premiéru na Designbloku, je nedílnou součástí prostor volné umění. „Chci tu mít díla, která mi jsou blízká, vyzařují zvláštní energii a inspirují mě. Je to hodně osobní a pro mě nesmírně důležité,“ zdůrazňuje šperkařka a ukazuje na stěnu, kde se „vznáší“ oprýskaná dřevěná holubice z roku 1805, kterou si přivezla z jednoho vídeňského antiku. „Chtěla jsem malou hezkou hrdličku, ale když jsem viděla tohohle divokého ptáka, musela jsem ho mít! Všechno tu je prostě mojí součástí,“ dodává a zamíří do poslední místnosti – ateliéru, kde se bude osobně věnovat složitým šperkům na zakázku. Velká industriální okna vedoucí na dvorek tu odkrývají ale ještě jeden skvost – cihlový tovární komín, jediný, který se na Malé Straně dochoval. A to, stejně jako originální šperky Janji Prokić, rozhodně stojí za prozkoumání.