Duomo neboli milánský dóm pyšně nastavuje mramorová průčelí zářijovému slunci a náměstí kolem štěbetá. Profesionálové i fanoušci designu pospíchají na metro na milánské výstaviště Fiera, naskakují na kolo do designové čtvrti Brera, mávají na taxi do Zóny Tortony nebo si dávají rychlé espreso mezi návštěvami showroomů v centru.
Hlavní město Lombardie je dějištěm milánského týdnu designu už od roku 1961. Tehdy totiž severoitalští výrobci nábytku poprvé uspořádali veletrh Salone del Mobile, který se během let stal nejdůležitější událostí v oboru na světě. Tradičně se koná na jaře, kvůli drastickému průběhu pandemie v zemi se však veletrh několikrát odkládal, a tak se organizátoři rozhodli představit speciální zářijové vydání. Nazvali ho Supersalone a nabídli kurátorský výběr toho nejlepšího, co firmy právě po dobu pandemie vytvořily, a to pod taktovkou hlavního kurátora architekta Stefana Boeriho, ředitele muzea Triennale di Milano. Supersalone je oproti klasickému Salone del Mobile podstatně menší – běžně se v Miláně představuje přes 2500 značek, letos se na výstavišti Fiera ukázalo 425 značek, 39 nezávislých designérů a 170 studentů. Mezi nimi za týden prošlo kolem 60 tisíc návštěvníků.
Kromě výstavních hal ale milovníky designu láká do Milána také – a občas hlavně – nabitý program. Vernisáže, akce, výstavy, showroomy i instalace jsou roztroušené po celém městě, komerční značky, galerie, muzea i designérská studia, včetně těch českých, dávají na odiv čerstvé novinky nebo nabízí vize budoucnosti, třeba skrze nové technologie. Tady to designem prostě žije!
Supersalone
Ve čtyřech halách plných designu se dalo snadno zpozorovat několik opakujících se trendů. Tím kralujícím je nepochybně bouclé, kadeřavá textilie tkaná tak, aby vlákna vytvořila smyčky a vypadala jako beránek. Zahalila se do něj křesla, pohovky, podnožky i židle. A nejlépe ať jsou pěkně baculatá! Od křesel se to tak nějak očekává, ale kila nahoru šla hlavně židlím (třeba Dudet značky Cassina) nebo stolům. A když ne baculaté, tak alespoň zaoblené, hravé, frivolní – jako židle Frisée od značky Billiani navržené Cristinou Celestinovou nebo experimentální křeslo Mass Pressure podobající se betonu od Drora Benshetrita pro značku Horm.
Hladké povrchy neunikly ani letos lesklým lakům, kromě komod a knihoven pokryly také keramiku do koupelen. Le Acque di Cielo je řada umyvadel a záchodových mís v zářivých barvách s opravdu lesklým finišem. Značka Hesentia se třeba nebála zkombinovat lesklý plast s mramorem a vypadá to překvapivě skvěle.
Ještě výraznějším trendem je proplétání všeho druhu, ať už jde o brazilskou firmu Lovato anebo duo designérů Ronan a Erwan Bouroullec, kteří pro italskou značku Mattiazzi navrhli Filo chair. Možná za to může zvyšující se povědomí o globálním oteplování nebo naopak touha po exotických dálkách, designéři se inspirovali i africkými vlivy a pouští. Safari židle tak pozvedli luxusními materiály, jako jsou hovězí kůže a ohýbané leštěné dřevo. Designérka Cindy Valdezová pak představila v rámci sekce The Lost Graduation Show, věnované studentům a mladým designérům, keramiku z 3D tiskárny připomínající domorodé nádoby.
Zůstaneme‑li u cestování, které všem dozajista chybělo, asi nejokázalejší expozici vytvořila značka Molteni&C. Instalace nazvaná Let D.154.5 odkazuje na ikonickou židli navrženou slavným Giem Pontim, která je tu zasazena do fiktivního letadla, za jehož okénky se na animovaných oblacích prohání zbytek kolekce. Vše doplňují hlášení letušek: Molteni&C nás vyzývají ke snění a imaginaci. K zamyšlení nad genderem zase zve excentrická značka CC‑Tapis. Ve spolupráci s designérkou Patricií Urquiolovou uvedli Venus Power, kolekci ručně tkaných koberců založenou na myšlence, že všichni bez ohledu na pohlaví v sobě neseme určitou úroveň feminity.
Brera
Designový distrikt Brera toho má mnoho co nabídnout. Pokračovatelé slavného hnutí Memphis Milano zkombinovali v Post Design Gallery minulost a současnost. Historické kusy od Martine Bedinové, Alda Cibica a Araty Isozakiho uvedli v jedné výstavě s aktuální kolekcí od Masanoriho Umedy. Naproti tomu značka Salvatori fascinovala čistým minimalismem, od roku 1946 se totiž věnuje zpracování přírodních kamenů. A drží se motta „Když z mramoru, tak všechno“. Nádherné lampy, koupelnové objekty, masivní nábytek, a dokonce i obrazy jsou tak z tohoto ušlechtilého materiálu.
Oblíbený koncept bytových galerií nabídla Dimoregallery výstavou Past, oslavující italské mistry racionalismu, jako byli Piero Portaluppi, Marcello Piacentini a Piero Bottoni, a Future, první retrospektivní výstavou architekta a průmyslového designéra Claudia Salocchiho. Mladistvou vizi přinesla H+O Apartment Gallery, jejíž kreativní ředitelky Elisa Ossinová a Josephine Akvama Hoffmeyerová vytvořily instalaci nazvanou Perfect Darkness. Ústředním motivem byly kachlíčky, na stěnách i na podlaze, doplněné kurátorsky vybraným nábytkem a objekty od značek jako Boffi, De Castelli, Stine Goya nebo Formani.
Česká stopa
České centrum hostilo sklářskou značku Lasvit, která představila lustr Fireborn od Jany Růžičkové a lampu Spacey od Lukáše Nováka, jehož svítidla ozdobila také showroom Minotti. Designér Oldřich Voyta přijel s kolekcí střevíčků Ópera. Mezi značkami na Supersalonu zazářili také čeští skláři Dechem a v Galerii Rossany Orlandiové jste mohli zahlédnout buclaté stolky od Jiřího Krejčiříka, keramiku Milana Pekaře nebo hit loňského Designbloku – vázy Fungus Davida Valnera.
Hermès
Ani letos francouzská luxusní značka nezklamala a kolekci bytových doplňků představila po svém. V prostoru La Pelota v srdci Brery vznikla snová vesnice, primitivní domky ozdobila pestrobarevná omítka a uvnitř se návštěvníci mohli pokochat plejádou materiálů, ostatně ty byly hlavním tématem. Pod nohama křupala antuka, mezi objekty byly měděné talíře s barevným smaltem, měkké vlněné deky, kašmír, kůže i křeslo z celulózových mikrovláken navržené Studiem Mumbai.
Galerie Rossany Orlandiové
Pravděpodobně nejzajímavějším místem v Miláně je Galerie Rossany Orlandiové. Módní ikona, sběratelka a kurátorka vybírá do svého třípatrového prostoru se zahradou výjimečné talenty z celého světa, včetně těch českých (viz výše). Mezi nejzajímavější kusy letošního výběru patří barevné svítidlo Halo Horizon od Mandalaki, které okamžitě promění každý prostor na dramatický západ slunce. Nebe je modré, horizont hoří. S touhle barevnou kombinací si hraje i Germans Ermičs, tentokrát však ve formě skleněných křesel. Hrou s kontrasty jsou také antické busty a sloupy z rukou barcelonského designéra Sergia Rogera, který místo mramoru používá textil.
Prchavé okamžiky, kdy vítr zvlní písek, zachytilo duo Rive Roshan ve 3D objektech tištěných z písku. Zvířecí skulptury z barevných drátových sítí tvoří Benedetta Mori Ubaldiniová a nejlépe se překvapivě sedí na křesle z gymnastických balonů od Maria Pagliariho. Sílu virtuality prokazuje křeslo Hortensia, které původně vzniklo jen jako 3D render a teprve po tom, co se stalo virálním, ho Andrés Reisinger z tisíců umělých okvětních plátků skutečně vytvořil.
Nejprofesionálnějším projektem je však kolekce od etického designového studia Nature Squared, která ukazuje, že udržitelné materiály mohou opravdu vypadat luxusně. Kachlíčky Calcium Brick od Elaine Yan Ling Ng jsou vyrobeny z vaječných skořápek získaných z pekáren a kuchyní na Filipínách. Odpad se tak stává materiálem, který teď zdobí jachty, hotely i domovy.
Galerie Nilufar
Íránka Nina Yasharová založila svou eklektickou galerii v roce 1979 a původně se soustřeďovala na starožitné koberce. Dnes se věnuje převážně nábytku z poloviny minulého století, který umně kombinuje s odvážnými kusy současných mezinárodních designérů. Letošní „wow efekt“ zajistily 3D tištěné objekty Audrey Large, které vypadají, jako by byly z hedvábného saténu.
