Thermal mění tvář. Navštívili jsme slavný hotel po jeho vyhlížené rekonstrukci

Svítá. V Karlových Varech je krásné letní ráno. Čas promnout oči a pokochat se nádherným výhledem na město. Rozespalý roztáhnu závěsy hotelového pokoje ve třináctém patře… a rychle je zase zatáhnu. Po lešení přímo přede mnou právě prošel dělník. Zanedlouho se za zdmi ozve ostrý zvuk vrtačky. Oblékám župan, vyrazím po měkkém koberci jen v hotelových pantoflích do wellness a na chodbách potkávám další a další řemeslníky v montérkách. Tohle je hotel Thermal, verze červenec 2021. Uprostřed stále probíhající rekonstrukce a těsně po znovuotevření. Luxus nadstandardních pokojů vyvedených v odstínech bílé a krémové na jedné straně, desítky dělníků, kteří za sebou v dalších částech hotelu nechávají prach a šmouhy, na straně druhé. „Demontáž této části lešení se bohužel mírně zpozdila,“ omlouvá se Vladimír Novák, ředitel hotelu, když spolu o chvíli později mluvíme.

Dobře ví, že toto léto, minimálně jeho první polovina, je obdobím kompromisů. Daní za lákavou možnost vyzkoušet si mezi prvními moderně zrekonstruované pokoje známého hotelu jsou lehce komické situace, v nichž se návštěvníci v rámci probíhajících prací mohli ocitnout. V době čtení tohoto textu k nim ale zřejmě již docházet nebude. Koncem srpna by měla být první fáze rekonstrukce hotová (otevření bazénu se nakonec posunulo na 22. srpna – pozn. red.).

Konečně, chtělo by se říct. Osud Thermalu sledují lidé po celé republice, není to jen obyčejný hotel v padesátitisícovém městě, je to symbol. Symbol Karlových Varů, srdce tamního filmového festivalu, ikonické dílo českého brutalismu. A také místo, které dlouho chátralo a jehož revitalizace se vyhlížela dlouhé roky. A teď konečně přišla.

Přijedete-li do Varů, jen těžko můžete 65 metrů vysoký Thermal minout. A dorazíte-li na festival, nevyhnete se mu určitě. Tady se prodávají vstupenky a promítá se velká část filmů, tady je místo setkávání, tiskových konferencí. Tady je natažený červený koberec, po němž se v minulosti procházeli Leonardo DiCaprio, Morgan Freeman nebo Scarlett Johansson. Thermal je sice primárně čtyřhvězdičkový lázeňský hotel, ale funguje i jako náměstí. Na ploše kolem něj se pořádají koncerty a další kulturní akce. V Thermalu nemusíte ani bydlet, a přece v něm či v jeho okolí strávíte při pobytu ve Varech hodně času.

V posledních letech na něj byl ale poněkud neutěšený pohled, a to zejména v dobách, kdy festivalové pozlátko zmizelo. Čekáte-li letos zásadně jiný zážitek, tak svá očekávání poupravte, protože na první pohled nic zásadního neuvidíte. Mezi nejvýznamnější změny totiž patří rekonstrukce pokojů na vrchních patrech a znovuotevření bazénu na skále vedle hotelu, který byl od roku 2015 mimo provoz. Festivaloví hosté tak rozdíl takřka nepoznají, v prostorách spodních pater probíhala modernizace zejména technického rázu, například kompletní výměna vzduchotechniky pokojů a kinosálů či zateplení a izolace střech a teras. Hlavní etapy rekonstrukce se dokončí až v roce 2022, kdy by se mělo revitalizovat dnes poněkud omšelé přízemí hotelu. Zvažuje se také vybudování jakéhosi festivalového muzea či galerie na úkor obchodů s oblečením, které přízemí Thermalu během nefestivalových časů hyzdí. A z prostoru u recepce zmizí kasino.

Důležitou součástí rekonstrukce byla výměna všech oken, zateplení pláště hotelu, obměna balkonů a instalace klimatizace do všech pokojů pro snazší regulaci teploty. Výsledkem je významná energetická úspora, náklady mají klesnout ze 30 milionů korun ročně na polovinu.

V sedmém až devátém patře by měly vzniknout repliky pokojů z machoninovské éry.

Největší (staro)nová atrakce Thermalu je na jeho vrchu. Nikoliv na střeše, ale na skále vedle budovy hotelu. Bazén byl neodmyslitelnou součástí Thermalu, ale po roce 2010 byl především kvůli zastaralé technologii čím dál větší provozní zátěží, a tak se v roce 2015 zavřel. Krásný výhled na město z vyvýšené plochy zůstal, dechberoucí panorama ovšem doprovázel smutný pohled na vypuštěnou modrou nádrž.

To se nyní změnilo. Jeden dlouhý bazén se proměnil na dvě části oddělené přepážkou. V jedné je bazén s vřídelní vodou určený k relaxaci, druhá část je klasicky plavecká, se čtyřmi drahami a odpočinkovou wellness zónou. „Najdete tam podvodní lavice, sedátka, masážní trysky a dva chrliče. Tobogan u nás nečekejte,“ ujišťuje Novák. Jednorázový vstup do bazénu stojí ve všední dny 245 korun na dvě hodiny. Rozdělení bazénu a odstranění jedné z mála „padesátek“ v Česku leckoho popudilo, ale Novák argumentuje racionálně: „Chtěli jsme využít potenciál zdroje vřídelní vody, která nemá nekonečné možnosti; velikost vřídelního bazénu jim odpovídá. A s normální vodou se nesmí míchat, proto je tam předěl,“ vysvětluje. „Taky jsme se snažili co nejvíce rozšířit potenciální využití bazénu. Aktivity jako cvičení akvabel a tréninky výkonnostních plavců tvořily jen malý segment návštěvníků.“

Z bazénu a okolí je překrásný výhled na kolonádu, a tak bude velkou atrakcí nejen koupání, ale i relax na přilehlé terase, v baru s občerstvením či v panoramatické restauraci nad bazénem. V září se má u bazénu otevřít také šest nových saun, včetně velké ceremoniální, které bude provozovat společnost Saunia. Kapacita areálu pak povyskočí na 560−600 hostů.

Další velkou novinku poznáte jen v případě, že se na hotelu ubytujete. Pokoje superior v nejvyšších patrech 10−15 prošly kompletní rekonstrukcí. Jediné, co zůstalo stejné, jsou nožky polstrovaných křesel, která jsou nově přečalouněná. Právě křesla a světla nejvíce odkazují k původnímu stylu, jinak je pokoj s převládající krémovou a bílou barvou krokem do současnosti. Podle ředitele odpovídá požadavkům hostů. „Inspirovali jsme se především původními materiály. A ve výrobě jsou repliky původních židlí, které bývaly u bazénu. Ty bychom rádi dali na balkony,“ plánuje.

Boj o zachování osobitosti

Hotel Thermal vznikal v letech 1967 až 1976 podle návrhu architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Zadáním tehdy bylo vybudovat festivalový palác, který by vynikl i ve světovém měřítku. Uspěl projekt, který kombinoval prvky brutalismu a mezinárodního stylu. Podíleli se na něm i další významní autoři tehdejší doby. Logo, font a informační systém vytvořil grafik Jiří Rathouský, autorská svítidla navrhl René Roubíček a opulentní lustr ve foyer je od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Když se v roce 1977 hotel otevíral, tak zahraniční tisk neotřelou stavbu chválil, zatímco státní propaganda kritizovala její robustnost a vzhled.

Postupem času si na něj ale Češi zvykli a rádi objevovali jeho zákoutí. A zároveň se čile zapojovali do debat o rekonstrukci, které se táhnou podobně dlouho jako kontemplativní snímky ve festivalovém programu. Projekt přestavby se začal realizovat v říjnu 2019 a ministerstvo financí, jemuž státní hotel patří, na ni vyhradilo 580 milionů korun (zvýšený základní kapitál doplňuje dotace a úvěr na snížení energetické náročnosti − pozn. red.). Od té doby se rozjela v kvapném tempu. Část veřejnosti sympatizuje se spoluarchitektkou Věrou Machoninovou a jejími vnoučaty Marií a Janem Kordovskými, podle nichž se z Thermalu současnými úpravami vytrácí původní kouzlo a osobitost. Ředitel Novák tvrdí, že se s nimi opakovaně sešel. „Dostali jsme dvakrát zpětnou vazbu k připravovanému projektu bazénu a ne vždy se naše představy potkaly. Ale pokud vím, tak všechny připomínky k bazénu a vnitřku budovy byly architektem zváženy a případně využity,“ říká.

Zároveň uvádí, že v první fázi rekonstrukce se styčné plochy hledaly hůře, neboť šlo o kompletní obměnu prostor. „Zato u projektů, které chystáme, je ještě dost dochovaných prvků. Tam by mělo být víc prostoru na konzultace. Budu rád, pokud se podaří vést konstruktivní diskuse, a rádi bychom využili toho, že paní spoluautorka Thermalu stále žije,“ dodává.

Zároveň nabízí konkrétní příklad, kterým chce příznivcům původní architektury vyjít vstříc. V sedmém až devátém patře by totiž mělo vzniknout pár pokojů, které budou věrnou replikou těch z machoninovské éry. „Teď na to nebylo dost financí, ale v další fázi s tím počítáme,“ říká. „Chceme na nich ukázat, o čem byl rok 1977, o čem byl brutalismus. Pokoj byl tehdy poměrně hodně zastavěný nábytkem a ne vše bylo pro hotelové hosty komfortní. Naprostá většina původního inventáře pokojů zde však při zahájení rekonstrukce již nebyla.“

Stojí si ale za tím, že Thermal i po rekonstrukci zůstává Thermalem s mnoha svými specifiky. Dispozice pokojů, rozmáchlé chodby, typické osvětlení, navigační systém, materiály… Na zdi naproti výtahům ve vyšších patrech se chystá i brutalistní grafika. Do nejluxusnějších pokojů, které se měly otevřít těsně před festivalem, se plánovala velká křesla machoninovského vzoru, takzvané ušáky, z nichž se půjde kochat velkolepým výhledem.

„Naším cílem bylo zachovat meritum prostoru. Kde se věci dochovaly, tam jsme se je snažili vrátit, kde se nedochovaly, tam se inspirovat materiály a přestavět to tak, aby to odpovídalo potřebám dnešní doby,“ vysvětluje Novák.

Všechny úpravy by měly přispět i k tomu, aby si Thermal nacházeli stále více čeští hosté. Ti tvořili před nástupem koronaviru jen zhruba 10 procent ubytovaných, loni se poměr se zahraničními hosty vlivem pandemických omezení vyrovnal. Mnoho českých návštěvníků překvapeně objevovalo široké možnosti, které se v útrobách navenek již postaršího hotelu nacházejí. Wellness a balneo centrum prošlo po nedávném požáru rekonstrukcí a v moderním prostředí nabízejí relaxační procedury, masáže nebo třeba solnou jeskyni. A jakkoliv se nyní upírá pozornost převážně k bazénu venkovnímu, v podzemí je ještě bazén druhý. K tomu moderní gastronomie, kulturní program v okolí… „Je tady všechno na jednom místě, klidně můžete strávit v hotelu celý víkend a nevystrčit z něj paty,“ podotýká Novák.

Rekonstrukce nekončí, plány počítají ještě se třemi roky a další 300milionovou investicí, která má přispět především ke zvelebení veřejných ploch Thermalu. Lešení zůstane kolem hotelu nejméně do konce roku, zmizí jen po dobu festivalu. Thermal už však učinil první velké kroky na cestě do 21. století, které z něj mají učinit více než jen místo setkávání. A určitě přiláká spoustu zvědavců, kteří jeho rekonstrukci bedlivě sledují.