Radit šéfovi NATO a vybírat miliony pro zdravotníky. Jan Lukačevič si neklade malé cíle

Rok 2020 se pro nás všechny točil kolem změny. Změna přístupu k práci a způsobu jejího vykonávání, ale i změna ve vztahu k ostatním, protože se nám všichni vzdálili. Mé tři hlavní letošní motivy byly iniciativa Energii lékařům, NATO a vesmír.

Energii lékařům

První vlna nás zasáhla všechny dost nepřipravené a ocitli jsme se v chaosu. Odhalila, jak jsou některé systémy velmi špatně zorganizované a jak je třeba zdravotnictví už samo o sobě vyšponované do extrému. A to i tím, že je podfinancované. Já mám díky své vědecké práci tendenci si myslet, že společnosti pomáhám, že přináším lidem užitečné informace a že věda k něčemu je, přesto jsem chtěl pomáhat ještě jinak. A protože mám mezi lékaři dost kamarádů, třeba na infekčních odděleních, na ARO a na internách, sondoval jsem, jak to tam vypadá. Zjistil jsem, že situace opravdu není dobrá. Bylo mi jasné, že ochranné pomůcky neseženu, takže jsem přemýšlel, co sehnat můžu, abych jim vytrhl alespoň jiný trn z paty. Všude to mělo společný motiv, v nemocnicích pozavírali kantýny, omezili jídelní provozy, takže měli zdravotníci poměrně složitý přístup k jídlu. Navíc se přidalo vyčerpání, protože většina z nich sloužila delší směny.

A tak jsem rychle, dost horkou jehlou, začal šít naši iniciativu, jejímž cílem je dodávat energetické balíčky, které nahradí nebo alespoň doplní jídlo pro lékaře. Vznikla během sedmi dní, vymysleli jsme elementární logistický model, zveřejnili jsme sbírku a připojila se hromada dobrovolníků. Na začátku zažilo Energii lékařům skoro až startupové šílenství, každý den tam byli nejméně tři noví lidé. Snažil jsem se vycházet ze svých dosavadních zkušeností ohledně skládání týmu, a tak jsem bral jen ty, kterým jsem věřil. Po týdnu nás bylo pětadvacet a stihli jsme odeslat prvních několik tisíc balíčků. Začali jsme v půlce března, v předvečer prvních zavedených opatření. Za první vlnu jsme odbavili šedesát šest tisíc balíčků. Já sám jsem se ale šíleně vyčerpal. Oddělal jsem si rameno, které mi pak museli léčit, celé léto jsem byl chcíplý a byl jsem rád, že se vůbec zvládám učit a pracovat. I k pomáhání ostatním se musí přistupovat s rozmyslem.

K obnovení činnosti jsem se rozhodl až na konci září. Z podstaty svého zaměstnání hodně pracuji s čísly, a když jsem se díval na křivky ohledně covidu, došlo mi, že to v blízké době zase nebude dobré. Snažil jsem se ale poučit z jarních karambolů. Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy jsem nachystal nový sklad a sestavil nový tým, který byl výrazně víc orientovaný na výrobu. Všichni dostali mnohem míň práce, aby se u toho mohli dál věnovat svým zaměstnáním, a aby to nikoho neutavilo. Vymyslel jsem také systém, jak rotovat dobrovolníky, abychom zamezili šíření nákazy v týmu. Na jaře jsme pomocí fundraisingu vybrali pět a půl milionu, a obdobnou částku jsme vybrali znovu. Proteinové tyčinky, oříšky, sušené ovoce, ale i káva a čokoláda. Třeba i tohle najdou zdravotníci v balíčku. Mix je bohatý a průběžně jej obměňujeme. Kromě fyzické je to pro ně podle reakcí i velká psychická vzpruha, do každého balíku přikládáme dopis, kde píšu, kolik lidí přispělo, a slova podpory. Podle odezvy to zdravotníky nesmírně těší.

Velký milník sto tisíc balíčků za celé období činnosti Energii lékařům jsme přesáhli už v listopadu. Na jaře jsme zvládli zhruba šest tisíc balíčku týdně, teď je to hodně přes deset tisíc. I tým narostl, máme patnáct koordinátorů a přes sto dobrovolníků, všichni to dělají zadarmo. Přišel k nám také třeba Lukáš Kroc, jeden ze dvou českých zaměstnanců SpaceX a teď je zpátky v Česku. Plánujeme pokračovat, dokud to bude potřeba, minimálně do konce ledna.

Balíčky plné energeticky výživných potravin pro zdravotníky, kterých iniciativa Energii lékařům pošle přes deset tisíc týdně.

Foto: Tomáš Pacovský

NATO 2030 Young Leaders

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg představil na začátku listopadu nový poradní sbor čtrnácti mladých lídrů, kteří budou pro Severoatlantickou alianci vytvářet doporučení, jakým směrem by se mělo NATO vydat. Poradních sborů je několik, další tvoří například zástupci průmyslu. Já jsem členem právě toho mladého sboru, zároveň jsem ve vedení pracovní skupiny zaměřené na inovace, výzkum a disruptivní technologie. Jako poradní sbor se ale budeme zaměřovat i na klimatickou změnu, hybridní boj a kybernetickou bezpečnost, roli NATO ve světě či hodnoty NATO jako organizace, protože Severoatlantická aliance je jedno z nejvlivnějších organizačních uskupení na světě a v tuhle chvíli prochází velkou revizí.

Je to velice motivující a inspirující prostředí. Očekává se od nás, že vznikne hromada originálních nápadů a tzv. "moonshot ideas", což je v angličtině zavedený termín, který popisuje něco, co je možná v daný moment bráno jako příliš velkorysé, radikální nebo nadnesené. Podobně jako v 60. letech Kennedyho projev, že do deseti let dostane člověka na Měsíc. Rád bych zdůraznil roli vědy a výzkumu, tak aby mohly pomáhat lidem v širší míře než doposud. Co se týče technologií, nejčastěji se skloňuje bájné AI a machine-learning. Pak se mluví i o těch vzdálenějších jako jsou vesmírné technologie, quantum-computing a třeba hypersonické systémy.

Vzhůru do vesmíru

Na oddělení kosmické fyziky ÚFA Akademie věd se primárně zabýváme analýzou dat z kosmických sond a vývojem přístrojů pro ně. Pracujeme s remote sensing metodou, tedy vzdáleným měřením, což si můžete představit, jako když dáte za okno teploměr, jen u nás je tím "teploměrem" přístroj na palubě kosmické sondy. Pracujeme s různými daty, ale velkým tématem je studium elektromagnetických vln. Z těchto dat jsme schopni vytvářet modely a analýzy, co se děje v daném místě v daném čase. Tím pádem se o zkoumaných jevech můžeme dozvědět víc. Vytváříme mapu znalostí a posouváme hranice toho, co o našem okolí víme. Vesmírný výzkum mě baví jako celek, ale nejvíce času trávíme ve sluneční soustavě, která je hlavním polem působnosti kosmické fyziky. Téměř na denní bázi se dozvídáme nové a nové informace a myslím si, že se nedá snadno říct, které z našich nejbližších těles je to nejzajímavější. Narativ Mars jako středobod zájmu se trošku vytrácí, protože se objevují nové informace o Venuši a také se plánují velké mise k ledovým měsícům Jupiteru. Tam se mohou objevit opravdu třaskavé novinky, protože se očekává, že pod povrchem by mohla být tekutá voda. Máme se na co těšit. Česká republika se v tomhle směru bude doufám stále víc a víc prosazovat, máme k tomu skvěle nakročeno. Naše země se může zapsat na mapu světa výrazně víc než kdykoli předtím, ať už ve výzkumné, tak v obranné pozici.

Budoucnost

Při dlouhodobých prognózách jsem opatrný, protože kdybychom se spolu bavili v roce 2019, celá předpověď by vypadala úplně jinak. Očekávám ale, že se bude prohlubovat krize informací. Bude probíhat větší fragmentace společnosti a ještě hlubší informační chaos, protože se ukazuje, že je to velice efektivní nástroj, jak s lidmi manipulovat a mást je. Můžeme očekávat větší množství kyberútoků na kritické infrastruktury, ať už jde o velké průmyslové závody, továrny nebo nemocnice, ostatně i to jsme si v České republice už zažili. V obecné rovině budou informace komodita, o kterou se bojuje zdaleka nejvíc. Myslím si, že si v návaznosti na to projedeme krizí hodnot, protože hledání pravdy nebo její hájení je o dost složitější, když se nám rozpadá systém sdílené reality a objektivních faktů. Moc si přeju, abychom k sobě jako lidé byli v budoucnosti více dobrosrdeční, upřímní a více hleděli na ostatní než sami na sebe. Pokud se nám to totiž nepovede, máme před sebou dost velký průšvih a můžeme očekávat zásadní společenské změny.