Stydlivá hvězda. Nicole Kidman vypráví o slabosti pro Hugha Granta i ženské režisérky

Ha! Konečně nějaký muž! ozve se z mého notebooku jedno říjnové ráno. Je pátek a právě jsem se připojil k další videokonferenci na Zoomu. Mohl by to být obyčejný pracovní den během karantény, jenže ten hlas, který na mě právě mluví, znají miliony lidí po celé planetě. "Je mi potěšením," odpovím a v duchu si rychle opakuju připravené otázky. Z monitoru se na mě usmívá Nicole Kidman, v květovaných šatech působí uvolněně a elegantně.

Přitom jde o vzácnou chvíli, kdy kolem ní zrovna neběhá jedno ze šesti dětí, které s ní a její sestrou Antonií (čtyři z dětí patří jí) zrovna obývají přechodný domov v australském Byron Bay. Kidman tady natáčí seriál Nine Perfect Strangers, a jen co skončí, chystá se na nové dobrodružství − v severoirském Belfastu ji pro změnu čeká vikingské drama The Northman. "I když kdo ví, co v dnešní době bude? Obávám se o budoucnost kin i filmů. Zároveň mám ráda odvážlivce, kteří se nebojí ani v této době něco dělat, vyprávět příběhy a dát lidem podněty k přemýšlení a debatám," přemítá Kidman během hovoru s novináři, kterého jsme se účastnili jako jediní zástupci z Česka.

Není to přitom tak dávno, co se štábem obsadila ulice tehdy ještě pulzujícího Manhattanu. O místo se přetahovala s dalšími filmaři a produkcemi a stejně jako zbytek světa žila ve sladkém nevědomí z toho, co brzká budoucnost přinese. V New Yorku točila šestidílný thriller Mělas to vědět, který měl koncem října odloženou premiéru na HBO a HBO GO a díky němuž spolu nyní mluvíme.

Kidman v něm hraje terapeutku jménem Grace, která žije ve zdánlivě šťastném manželství s dětským onkologem Jonathanem ztvárněným Hughem Grantem. Bydlí v luxusní části Manhattanu, vychovávají syna, působí sehraně. Z iluze perfektního života Grace brzy vystřízliví, když v její komunitě dojde k násilné vraždě a Jonathan zmizí. Fraserová najednou řeší, jak v nabouraném životě pokračovat. "Nebylo příjemné se vžít do takové postavy. Je jako na houpačce, prožívá rozpad vztahu. Dělat příběhy o štěstí a lásce je příjemnější," povídá Kidman. "Ale lidská povaha mě zajímá. Baví mě zkoumat, jak si přejeme vidět určité lidi nějakým způsobem a nevnímáme přitom skutečnosti, které máme přímo před očima. Ráda se nořím do lidských motivací a tajných úmyslů a bylo fascinující tohle zkoumat v rozmezí šesti hodin."

Kidman věděla, že na plátně k sobě bude potřebovat silného spoluhráče, který roli jejího nečitelného manžela zvládne. Volba padla na Hugha Granta, proslulého rolemi nesmělých romantiků, v posledních letech ale tíhnoucího ke komplikovanějším charakterům. "Pracovat s ním bylo božské. Je úžasný, vtipný, okouzlující. Jsem do něj blázen, i když se ke mně v seriálu nechová moc hezky," směje se Kidman. "Často předstírá, že jen tak improvizuje, ale ve skutečnosti má všechno promyšlené a je bezvadně připravený. Není divu, že je taková hvězda."

Ta druhá? Už dávno ne

Mělas to vědět je thriller o skrytých tajemstvích, jež mají vyplout na povrch. Zneklidňuje, napíná, nenechá vydechnout; lépe než seriál si ho vychutnáte jako jeden dlouhý film. A Kidman je se svým neproniknutelným výrazem jeho ideální průvodkyní. Střídá elegantní outfity, bloumá ulicemi Manhattanu a přemítá, jak naložit s nepříjemnou realitou. Její tvář dokáže vyprávět i beze slov. V tom je mistryně, dokáže se naplno ponořit do pocitů své postavy, za což prý vděčí četbě ruských klasiků Dostojevského či Tolstého. Právě díky nim si prý naplno uvědomila komplexnost lidské povahy.

Kamera zblízka sonduje její zarudlé oči, napjatý výraz, nejistotu. "Na to vše si režisérka Susanne Bierová potrpí. Chtěla, abych měla zarudlé oči, protože ví, že červená stresuje. Šaty naopak působí jako ochrana a zklidnění. Někteří režiséři ani neřeší šatník, zato Susanne dává pozor na všechno," ocenila ji Kidman. Však také ji samotnou móda baví a často navštěvuje přehlídky slavných návrhářů a značek. "Moc ráda pracuji s režiséry, kteří mají jasnou vizi. Podobný byl v tomhle Stanley Kubrick, který rád vyprávěl i prostřednictvím toho, jak vypadáte," zmíní fenomenálního režiséra. Točila s ním jeho poslední film Spalující touha, kde hrála po boku svého prvního manžela Toma Cruise.

Tehdy končilo 20. století a Kidman kdekdo bral jen jako "přívěsek" slavného herce. Tolik se toho od té doby změnilo. Sňatek s Cruisem je už dávno minulostí a ona se rázně vymanila z pozice ženy v pozadí. Zazářila v hororu Ti druzí, ukázala pěvecké a taneční schopnosti v muzikálu Moulin Rouge, získala Oscara za dechberoucí ztvárnění psychicky nemocné Virginie Woolfové v dramatu Hodiny, kvůli němuž se dokonce naučila psát pravou rukou, i když je levačka. Kolem roku 2010 se sice objevovala spíše v menších snímcích, ovšem v posledních letech zažívá její kariéra dokonalou renesanci.

Odstartoval to seriál z produkce HBO Sedmilhářky, hvězdně obsazené drama o komplikovaných vztazích na kalifornském pobřeží, za nějž dostala Zlatý glóbus a dvě ceny Emmy: jednu za produkci a druhou za intimní a bolestně přesné ztvárnění týrané manželky Celeste. Po odvysílání série ji dokonce na ulici zastavovali cizí lidé a chtěli si s ní o domácím násilí povídat. Hrála také v komiksovém velkofilmu Aquaman i v životopisném snímku Bombshell o sexuálním obtěžování ve Fox News. A nyní úspěšný recept ze Sedmilhářek zopakovala u Mělas to vědět: je jeho producentkou, rovněž za ním jako scenárista stojí David E. Kelley a také vychází z knižní předlohy − jen místo díla Liane Moriartyové byl tentokrát předlohou bestseller Jean Hanff Korelitzové. "Čtu hodně," přiznává svůj častý zdroj inspirace v posledních letech. "Když jste zvyklí vyprávět příběhy, tak poznáte zárodek děje, ze kterého by mohlo vzejít něco většího. A taky mi pomáhá sestra, která je rovněž vášnivou čtenářkou, takže mi dává tipy. Když pak něco podle nich natočíme, dostane odměnu."

A je tu ještě jedna styčná plocha se Sedmilhářkami: zatímco v nich se Kidman terapeutovi zpovídala, nyní hraje psycholožku sama. Není to pro ni koneckonců neznámé prostředí, její otec byl psycholog a sama na terapie již dlouho dochází. Dovedla ji tam především náhlá úmrtí několika blízkých osob, včetně režiséra Kubricka, švagra a otce. Od té doby ji svírá nejistota, bojí se, kdy smrt znenadání znovu udeří.

Což ale vůbec neznamená, že by její život byl nešťastný. Profesně je velmi žádaná, kromě zmíněných projektů produkuje seriál The Expatriates a v kinech − dá-li současná situace − se ukáže v dalším muzikálu The Prom. Drží se mezi desítkou nejlépe vydělávajících hereček světa, letos v žebříčku magazínu Forbes skončila sedmá s 22 miliony dolarů. A především, je spokojená i v osobním životě. Po krachu manželství s Cruisem a románcích s Robbiem Williamsem či Lennym Kravitzem našla oporu v country zpěvákovi Keithu Urbanovi, kterého si vzala v roce 2006 a s nímž žije na ranči v Nashvillu, když ji zrovna pracovní povinnosti nezavedou jinam. Mimochodem, právě v jejich domácím studiu nazpívala při svíčkách a za dohledu svého manžela muzikanta úvodní píseň k seriálu Mělas to vědět.

Kidman vždycky byla rodinným typem a v pandemických časech si nejbližších užije více než kdy dřív. Což jí vyhovuje. Ač je úspěšnou herečkou, nevyhledává pozornost davů. Dlouho bojovala s velkou stydlivostí, je introvertka a ke štěstí jí stačí jednoduchý rodinný život. A ještě jeden paradox. Má sice ráda adrenalinovou zábavu jako rychlá auta či skok padákem, děsí ji zato zdánlivě nevinné − motýli.

Bojovnice za rovnost

Kromě hraní ji zaměstnává i vlastní produkční společnost Blossom Films. Hned za první snímek z její dílny, nezávislé drama Králičí nora, získala nominaci na Oscara. Láká ji, že jako producentka může výrazněji ovlivnit podobu a obsazení projektů. Stav společnosti jí není lhostejný, a tak ráda otevírá tabuizovaná témata jako domácí násilí či ztráta dítěte. "Občas lidé zkoušejí dát všechna důležitá sdělení do jednoho filmu, což je dost obtížné a skoro nemožné. Podle mě je dobré mít široký záběr a postupně se věnovat všem možným tématům," říká.

Vůbec nejdůležitějším motivem jsou pro Kidman férové příležitosti pro ženy i muže, i proto si vyžádala k Mělas to vědět dánskou režisérku Susanne Bierovou, držitelku Zlatého glóbu i Emmy. "Žen, které by režírovaly velké projekty, je pořád málo. Chybí nám v tomhle rovnost a s tím musíme bojovat," hlásá.

Dala si proto závazek, že alespoň jednou za rok a půl bude točit s režisérkou. Jejich podíl u velkých filmů sice stoupá, pořád však jde jen o zlomek ve srovnání s mužskými kolegy. V roce 2019 to bylo jen 10,6 procenta u sto nejlépe vydělávajících filmů. V nedávném rozhovoru pro australskou Marie Claire vysvětlila původ svých feministických tendencí, které ji také přiměly stát se vyslankyní dobré vůle Rozvojového fondu OSN pro ženy. "Je to hluboce osobní. Moje máma neměla kariéru, jakou měla mít. Byla sestřičkou, měla být doktorkou, ale nemohla, protože k tomu nedostala tu správnou příležitost. Povzbuzovala mě k tomu, abych dělala, co chci. Říkala: Nemusíš být ničím svázaná," vzpomíná. "Je nutné posouvat toto téma dopředu. A já teď, když vidím novou generaci dívek, opravdu cítím naději."

A jaký si můžete vzít lepší příklad toho, že dokázat lze cokoliv, než právě Nicole Kidman? Jako dítě koktala, pak se jí smáli kvůli její výšce, vyrostla do výšky 180 centimetrů a přirovnávali ji k čápovi. Dnes má za sebou úžasnou kariéru plnou ocenění a zdaleka nekončí. "Jsem odhodlaná pomáhat lidem vyprávět příběhy, ať už to bude produkováním, nebo hraním. Zasvětila jsem tomu život už ve čtrnácti letech a budu v tom pokračovat dál," hlásá. Což je v nejistých časech příjemná jistota: tak charismatických a nadaných hereček jako ona moc není.