Když jedete po Radlické ulici nahoru směrem do Jinonic, už z dálky vidíte starý vysoký komín, který majestátně shlíží na Waltrovku, bývalou továrnu Motorletu. Byl její součástí, ale osud areálu protnutého frekventovanou silnicí je rozdělil. Zatímco pod ním na místě opuštěné fabriky na letecké motory před pár lety vznikala nová, supermoderní městská čtvrť, kterou zainvestovala Penta Real Estate, 120 metrů vysoký komín nad silnicí dál čekal na svou příležitost. Dokonce se zvažovala jeho demolice. Architekt Patrik Hoffman ale dostal nápad, o kterém se nejspíš bude ještě hodně mluvit.

"Vzal jsem ten krásný komín a navlékl na něj šest prstenců, které balancují ve vzduchu. Dynamicky vybočují z osy a nabízejí úžasný pohled na půlku Prahy," popisuje projekt, který se snad po pominutí koronavirové pandemie rozjede. Původní plány počítaly se zahájením revitalizace na začátku letošního roku, stavba je oficiálně schválená, čekalo se však na ověření rozpočtu ze strany zadavatele a také na to, jak se situace kolem nákazy celosvětově vyvine.

Podle Hoffmana jde o jeden z technicky nejsložitějších projektů, který je ojedinělý i ve světovém měřítku. Počítá s pěti výjimečnými byty s prosklenými 360stupňovými výhledy na Petřínskou rozhlednu, Vyšehrad, žižkovský vysílač nebo Prokopské údolí. "Strávili jsme nad tím tisíce hodin práce, udělali stovky výpočtů. Ústředním motivem návrhu je kliková hřídel leteckého motoru. Jednotlivá patra představují čepy, které obepínají srdce stavby, samotný komín. Ten přitom poslouží jako komunikační jádro, umístili jsme do něj výtah a schodiště," vysvětluje s tím, že v nejširším místě má konstrukce osm metrů v průměru.

Bytová jednotka v nejvyšším patře se vznáší ve výšce zhruba šedesáti metrů nad zemí. Stejně jako do dalších pater, i k ní povede výtah ze vstupní haly a podzemních garáží. Nejnižší poschodí si chce pro své kanceláře ponechat investor revitalizace objektu, irská společnost Red Group, která vlastně předpřipravila návrh, co se zanedbaným brownfieldem celé Waltrovky. Dostala tehdy dokonce stavební povolení a další dokumenty nutné k zahájení výstavby, realizaci ale provedla Penta. Budovy na protější straně Radlické, včetně komína, Red Group zůstaly a přestavěla je na kanceláře.

Doba dřevěná

Patrik Hoffman má rekonstrukce a revitalizace rád. Přiznává, že sám vyhledává nevyužité budovy, které nikdo nechce, a touží jim vrátit život. A to byl také jeden z důvodů, proč se po úspěšných letech rozešli s Martinem Rajnišem a vydali se vlastní architektonickou cestou. Společně založili ateliér H.R.A. a navrhli například poštovnu Anežku na vrcholku Sněžky. "Stávající budova byla ve velmi špatném stavu. Tehdejší majitelka, paní poštmistrová, měla takovou představu, že si koupí dřevěnou boudu někde v hobbymarketu a postaví si ji tam. Díky krkonošským patriotům bratrům Klimešovým jsme se k tomu ale dostali my a navrhli stavbu, která si nechává takříkajíc zadní vrátka. Říkali jsme, že tam postavíme takový dočasný dům a uvidíme, jak se s tím hora i společnost popere. Když budou chtít za pár let něco většího, tak to prostě rozebereme. Přidali jsme vyhlídkovou terasu a stojí tam už třináct let," říká Hoffman.

Jakýmsi předstupněm poštovny byla zimní zahrada u domu Aleše Voverky, zakladatele Messengeru. "Byl jsem tenkrát čerstvě po škole a na téhle experimentální stavbě s konstrukcí z dřevěného lešení jsme si s Martinem vyzkoušeli stavbu nasucho," vzpomíná.

Další oceňovanou realizací dua byla továrna na svítidla v Kolodějích. Dvoupodlažní hala s dřevěnou konstrukcí byla dokonce nominována na Evropskou cenu za současnou architekturu − Mies van der Rohe Award 2005. "Pak už mě to ale táhlo jinam. Martin u dřevěných staveb zůstal," doplňuje s tím, že se přesto setkávají nebo si alespoň občas zavolají. Ateliér Huť architektury Martin Rajniš od té doby navrhl například dřevěnou vzducholoď Gulliver na střeše Centra současného umění Dox nebo rozhlednu Doubravka na Praze 14.

Srdeční záležitost

Hoffman se začal zajímat o oživování měst, využití brownfieldů a rekonstrukce krásných opuštěných staveb. Ostatně tak tomu bylo v případě smíchovské trafostanice, bývalé výrobny uzenin v Nuslích nebo zchátralého objektu v Bubenči. A samozřejmě i v případě jeho nejznámějšího projektu v areálu bývalých šroubáren v Libčicích nad Vltavou. Proto se potkáváme právě tady, před Uhelným mlýnem.

Cihlová Kotelna s výrazným komínem je dominantou celého areálu. Téměř přesně před sto lety se tady pálil uhelný prach, který se mlel právě ve mlýně. Od devadesátých let ale obě stavby už jen chátraly. Pak je objevil Hoffman a rozhodl se, že je nenechá padnout. O vyvážení stovek tun suti a citlivé rekonstrukci, která vrátila budovám dávný lesk, se toho v médiích napsalo za poslední roky hodně. A fotky krásné industriální stavby zdobily stránky snad všech odborných časopisů. Hoffman za svůj počin v roce 2013 získal hlavní cenu Grand Prix architektů. Komise tehdy prohlásila, že tato rekonstrukce je důležitým impulzem k oživení celé lokality. "Přesně o to nám šlo. Vytvořit tady nové kulturní centrum," potvrzuje.

Nejenže tam často sám pracuje na dalších projektech, jedno patro spolu s manželkou provozují jako výstavní galerii současného umění arto.to, kde v létě bude exkluzivní výstava kreseb sester Válových. V dalším podlaží je showroom dánské značky Gubi a v posledním bude nově otevřen Loft, místo, kde si můžete vyzkoušet život v podobných objektech. Kotelnu si pronajímají k pořádání akcí všeho druhu firmy i jednotlivci, ať jsou to vánoční večírky, besedy nebo svatby. V současné chvíli venku před budovami probíhají také pravidelné farmářské trhy.

A protože se Libčice staly jeho srdeční záležitostí, plánuje s revitalizací místního brownfieldu pokračovat. V samém cípu areálu na náplavce navrhl maják, který by vábil k výhledům na Vltavu, a myslel i na cyklostezky, které by propojily městečko s Prahou − vedení radnice ovšem jeho vizionářské ideje nesdílelo a návrh zamítlo. Možná i proto si společně s rodinou koupil kousek vedle další pozemek o rozloze 45 tisíc metrů čtverečních a chtěl by tam vybudovat moderní bydlení u vody s výhledem na protější skály. "Využijeme určitě i jasně červené silo, které je vidět už při příjezdu do Libčic. Může v něm být ateliér a možná i soukromý byt. Uvidíme, co nám technologie umožní," vysvětluje.

Druhé kolo

Dalším opuštěným místem, které se minulý rok znovu nadechlo k životu, je bývalá výrobna uzenin v Nuslích. Kousek stranou od náměstí Bratří Synků, mezi třemi činžáky v malém domku s dvacetimetrovým komínem, pracoval vyhlášený řezník Šebek. Pro maso a uzeniny k němu jezdili zákazníci i z jiných pražských čtvrtí. Od devadesátých let byla ale stavba trvale opuštěná, než ji Hoffman před rokem spolu s kolegy přestavěl na industriální kanceláře s jedinečnou atmosférou, kde sídlí Ticketstream.cz.

Úplně první ateliér měl Patrik Hoffman na Smíchově. Možná proto se sem díky realizacím stále vrací. Na rohu Kartouzské a Drtinovy ulice, kde se ostře stáčí silnice mířící k tunelům a na Plzeňskou, se například zasadil o zboření zdi před poliklinikou, jež do té doby byla odříznuta od veškerého dění. Zrekonstruoval krásnou památkově chráněnou trafostanici Na Zatlance, kde je nyní galerie dokumentární fotografie ASA400. A pro firmu Yedoo navrhl rekonstrukci jejich prodejny, která lemuje začátek Radlické ulice naproti smíchovskému nádraží. Počítal i s testovací dráhou pro odrážedla a koloběžky na střeše nízkých domků.

Teď je nadšený ze svého nejnovějšího projektu − nedaleko Stromovky v Papírenské ulici v Bubenči koupil nevyužívaný areál, který je zčásti v záplavové oblasti, a chystá se ho kompletně přestavět. Jestli existuje něco, co by si ale skutečně hodně přál, je to kompletní revitalizace celého areálu Šroubáren v Libčicích, aby tak dokončil svou původní vizi.

Když si má vybrat projekt, který mu v současnosti dělá velkou radost, jmenuje Krásnou Lípu. Malé městečko v malebném Českém Švýcarsku, kde přímo na náměstí nejprve navrhl Lípa resort a získal za něj ocenění Stavba roku 2013, a poté se pustil i do rekonstrukce pivovaru Falkenštejn. "Když jsem tam přijel poprvé, město působilo opuštěně až pesimisticky. Takový smutný obrázek z českého pohraničí," popisuje. "Tím hotelem jsme ale něco spustili, změnila se tam nálada lidí. Opravují se tam krásné vily, které nenajdete ani v Praze, otevřela tam pekárna, náměstí je plné lidí, v létě přijíždějí turisté. Je to skvělý příklad pro další města, která si zaslouží, aby to v nich zase žilo!"