David Nykl byl zrovna v Austrálii, když se mu stala následující příhoda. Přišel do výtahu, sedl si a čekal, až se rozjede směrem nahoru. Když vtom za ním najednou přistoupil mohutný, snad dvoumetrový vlk. Tedy přesněji člověk v kostýmu zvaném fuzzy, tedy velkého chlupatého zvířete. Tenhle "vlk" začal rychle mačkat tlačítko výtahu, aby zavřel dveře a zůstal s ním o samotě. Pak se na něj otočil a povídá: "Jsem váš velký fanoušek! Mohl byste se mi podepsat?"
Podobných "blízkých setkání třetího druhu" zažil herec desítky. V komunitě sci-fi geeků, kteří vyrážejí na různá komiksová setkání a vyžívají se v roztodivných převlecích, totiž patří mezi oblíbené tváře. Není divu, když své nejslavnější role měl ve sci-fi seriálech. Jestli zvládne s přehledem i vážnější dramatickou úlohu, se české obecenstvo dozví už brzy. Za pár dní se Nykl představí v roli obrýleného britského diplomata v nové špionážní minisérii Bez vědomí, za níž stojí podobný tým jako za hitem Pustina: režisér Ivan Zachariáš a společnost HBO Europe. A tak jsou očekávání patřičně vysoká.
"Přečetl jsem scénář jedním dechem," říká sympatický 52letý herec. "Je to napínavé, velmi chytře a dobře napsané a má to silnou souvislost s dnešní politikou," přirovnává drama o událostech z revolučního roku 1989 k současnosti. Postava, kterou ztvárnil, působí, jako by byla napsána přímo pro něj: vždyť hraje zahraničního diplomata s českými kořeny, kterého sled okolností přiměje k návratu do Česka. "Ta role je na mě ušitá jako kabát," kýve. "Ale jestli si mě vybrali zrovna proto, to nevím." Doteď si nicméně dobře pamatuje, jak odpočíval na své chatě u moře, 80 kilometrů od Vancouveru, kde od dětství žije, když mu zavolala manželka Ivana Zachariáše Madla. Sháněla do chystaného seriálu herce, který umí perfektně anglicky, a on hned odvětil, že rád přijme − a svého rozhodnutí nelitoval. "V televizní branži to obvykle chodí tak, že vám v úterý řeknou, že ve čtvrtek točíte. Tady jsem měl tři až čtyři měsíce na přípravu. Nejvíc jsem byl nervózní z češtiny, jestli mi budou rozumět," říká. Navzdory tomu, že strávil většinu života v Kanadě, však mateřštinu ovládá dokonale.
S tanky bydlet nebudu
Tedy… hovořit u Nykla o mateřštině je vlastně trochu ošidné. Byl mu pouhý rok a půl, když s ním rodiče utekli z Prahy za hranice. "V roce 1968 máma rozhrnula závěs, uviděla tank a řekla: Tady s dětmi bydlet nebudu," vypráví. Odmala však na malého Davida mluvila česky a snažila se mu rodnou zemi ukazovat: prohlížel si obrázky Karlova mostu nebo Hradčan. A zároveň mu vysvětlovala, proč bylo nutné odtamtud odejít. "Moc jsem komunismu jako dítě nerozuměl, ale bylo mi jasné, že se stalo něco hrozného," vzpomíná.
Rodina se usadila ve Vancouveru. Otec si našel práci jako stavební inženýr a matka se stala zdravotní sestrou. To David tíhl uměleckým směrem. Hrál na piano, účinkoval ve školních představeních, začal natáčet reklamy. Život v Kanadě si oblíbil. "Bydleli jsme za horami, u moře v přírodě, bylo to krásné," ohlíží se. Na Univerzitě Britské Kolumbie se věnoval literatuře, divadlu a byl v herecké třídě. "Lákala mě spousta různých profesí. A herectví vyhrálo proto, že tam můžu být kýmkoliv. Policajtem, zločincem, mafiánem, vědcem. To se mi líbí," líčí. Vystupoval v divadlech a už v Kanadě se seznámil s některými českými herci, to když do země dorazil Pavel Kříž či Barbora Kodetová. Právě ta ho počátkem 90. let navedla na myšlenku vrátit se do rodné země.
A to také Nykl učinil. Ve 23 letech přijel do Československa de facto poprvé, vždyť jako malý sotva stíhal něco vnímat. A cítil se jako v jiném světě. "Z Kanady jsem byl zvyklý, že každý, kdo umí česky, je tak trochu náš známý. To tady najednou neplatilo. Nebral jsem si košík v samoobsluze, lezl jsem špatně do autobusu, koukali na mě jako na blázna. Byl jsem mírně společensky retardovaný," vybavuje si. "I čeština z ulice pro mě byla úplně nová, nadávky jsem třeba vůbec neznal, to není nic, co by vás maminka učila. Cítil jsem se jako mimozemšťan."
Rychle se však rozkoukal. Od Kodetové dostal kontakt na Jakuba Špalka z Divadla v Celetné, který ho zasvětil do českého divadelního světa. Nykl neměl o role nouzi, objevil se i v České sodě nebo Policajtech z předměstí, ovšem pak se na delší dobu upsal divadelní společnosti Misery Loves Company, s níž hrál pro kanadskou či americkou menšinu v Česku. "Byly to docela velké skupiny a my jsme pro ně představovali takovou centrálu," vypráví. Společnost se nakonec rozpadla, navíc se Nyklovým koncem 90. let narodila dcera Judita, a tak se rozhodli vrátit do Kanady, kde mají druhé občanství. "Myslím, že dnes už nefunguje ten absolutismus, že musíte být buď tady, nebo někde jinde. V současnosti můžete být Čechem kdekoliv. Národnost máte v sobě, není daná lokalitou, ale tím, jak mluvíte, přemýšlíte a co znáte," přemítá.
Z hlediska herecké profese Kanada není vůbec špatnou destinací. Kvůli levnějším podmínkám tam míří celá řada produkcí. Mezi nimi byl třeba i televizní seriál Hvězdná brána, o objevování nových světů díky mimozemskému artefaktu nalezenému v Egyptě. Sci-fi série se stala populární v mnoha zemích světa včetně Česka a její tvůrci si jednoho dne pro spin-off nesoucí název Atlantida vyhlédli i Nykla. Původně měl hrát ruského vědce, ale když zjistili, že jde o Čecha, přejmenovali postavu na Radka Zelenku.
Co to je, sakra?
Zprvu menší, později však stále významnější role se stala mezi fanoušky kultem. Výstupy doktora Zelenky se totiž obvykle pojily s komediálními situacemi, v nichž se lehce neurotický český vědec rozčiloval. Kouzlo scének bylo pro našince o to silnější, že nadával ve svém rodném jazyce, a tak uprostřed kanadské show zněly česky věty jako: Co to je, sakra?
Nykl měl přitom často volnou ruku, respektive jazyk: "Měl jsem ve scénáři napsané: Nadává v češtině. Ale oni vůbec nevěděli, co říkám. To bylo úžasné. Spouštěl jsem na ně všechno, co jsem se naučil, a oni to tam nechali. Fanouškům se to hrozně líbilo," usmívá se rošťácky. Atlantidy vzniklo pět řad a byla mimořádně oblíbená. "Před érou Netflixu byla Hvězdná brána nejstahovanějším pořadem," vzpomíná Nykl. Přesto po páté sérii přišel náhlý konec, což českého herce doteď mrzí. Aby ne, když mu účast v seriálu změnila život. "Díky ní jsem najednou začal cestovat po celém světě. Divadelní herec, který dělal předtím v Celetné a na Zábradlí, se najednou vydával do jiných galaxií," popisuje s úsměvem svůj kariérní zlom.
Sám si přitom neuměl představit, jak silný efekt může působení v takovém seriálu mít. Najednou navštěvoval komiksové festivaly a potkával se s fanoušky, kteří ho poznávali. "Na tyhle akce jezdí antropologická skupina, která zbožňuje sci-fi. Berou se jako nerdi, ale ve skutečnosti to jsou vzdělaní lidé, třeba doktoři, právníci. Nebo jeden z nich byl kapitán jaderné ponorky a říkal mi: Miluju Zelenku! Dáš mi podpis? Já na to opáčil, že spíš bych měl chtít jeho podpis já, protože on doopravdy něco umí!" A když dorazil na Festival fantazie do Chotěboře, čekalo zvídavě na jeho vyprávění pět set lidí.
České špionážní drama, které se odehrává v revolučním roce 1989. Premiéru bude mít 17. listopadu a HBO vypustí rovnou všech šest epizod najednou na streamovací službě HBO GO, což u domácího díla činí prvně. Seriál režíroval Ivan Zachariáš a kromě Nykla v něm hrají také Tatiana Pauhofová, Martin Myšička, Martin Hofmann, Jan Vlasák či britská herečka Hattie Morahanová, známá z posledního filmového zpracování Krásky a zvířete.
Zásluhu na tom všem přitom nemá jen Hvězdná brána. Po ní se objevil i v dalších, znovu převážně sci-fi seriálech jako Continuum nebo Hranice nemožného, větší roli měl v sérii Arrow, která se točí kolem populárního trendu komiksových superhrdinů a Nykl tam ztvárňuje ruského mafiána Anatolije Kňazeva. Není to přitom tak, že by po rolích ve vědeckofantastických seriálech nějak extra prahl. "Dostávám je především proto, že bydlím ve Vancouveru, kde se takových seriálů točí hodně. Takže sci-fi si spíš vybralo mě než naopak," míní.
Herecky se potkal i s takovými světovými ikonami, jako je George Clooney či Dolph Lundgren, nejvíce na něj zapůsobila americká oscarová herečka Shirley MacLaineová, s níž natáčel televizní film Johanka z Arku. "Přijde tam do vězení, kde jsem hlídal Johanku, a má mi dát facku. Když dorazila na plac, měla obrovský prsten a říkala, že mi dá facku jen stranou ruky, ať to moc nebolí. Tak jsem chvilku přemítal, co mě čeká, a pak mi dala takovou facku, že jsem to cítil až v patách. Celý štáb se zastavil," směje se Nykl.
Teď ho herecké povinnosti přivedly zpátky do Evropy, ovšem trvalý návrat v nejbližší době nechystá. Život v Kanadě mu vyhovuje. Nejraději tam relaxuje na své chatě, kde má i loďku a rybaří, chytá lososy či krevety. "To je takové naše chození na houby," přirovnává. "Nemohl bych bez moře bydlet. Když jsou vedra, tak mi voda chybí, chodím se koupat i v říjnu." Tentokrát však bude mít na podzim ještě jinou misi, tu televizní: pomoci rozplést konspiraci v Československu vyhlížejícím pád železné opony.
Byl jsem jako mimozemšťan
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist