Termální Hobitín. Navštívili jsme lázně od Hundertwassera, kde žádná čára není rovná

Ležím na vodě v termálním jezeru Vulkanik. Slaná voda mě nadnáší, pramen vyvěrající ze dna šimrá po zádech a hřejivý pocit prostupuje celým tělem. Zavřu oči, zaposlouchám se do uklidňující hudby. Hluboký nádech, výdech. Starosti mizí pryč, mysl se zklidňuje.

Jsem v termálním komplexu Rogner Bad Blumau v Rakousku, vzdáleném asi pět hodin jízdy od Prahy. Okolo mě vystupují malé domečky v pestrých barvách, se zelenými střechami a křivolakými tvary, kde žádná linie není úplně rovná. Komplex navrhl ve svém typickém stylu slavný rakouský architekt Friedensreich Hundertwasser. Jeho nízké domky se kroutí, vystupují z krajiny jako nory a působí jako barevnější verze Hobitína.

Tenhle umělecký skvost tady ale není jen na obdiv, plní i ryze praktický účel. Jako hotelový komplex pojme až 700 hostů, vyrazit do něj ale můžete klidně jen na odpoledne. Jen tak se procházet mezi hravými stavbami je radost, při ponoření do léčivé vody z horkých pramenů pak celkový zážitek působí jako balzám. Únik před stresem a ještě za uměleckým zážitkem? Kdo by odolal. Klíčové bylo, že ideji celého komplexu neodolal právě Hundertwasser. Ale začněme popořádku.

V souladu s přírodou

V roce 1979 narazili těžaři v malém městečku Bad Blumau ve východním Štýrsku téměř tři tisíce metrů pod zemí na horkou vodu. Jaké zklamání! Jejich cílem byla ropa, a tak se místo nechalo za velké peníze zase zasypat. Postupem času však tohle rozhodnutí začalo politikům vrtat hlavou. Nestálo by to ještě za průzkum? Město se obrátilo na Roberta Rognera, bohatého developera, s prosbou o nalezení způsobu, jak pramen využít.

Rognerovi se oblast nedaleko Grazu zalíbila, a navíc zjistil, že voda ukrytá hluboko v zemi není jen tak ledajaká. Její teplota dosahuje sta stupňů a kvalita přesahuje všechna očekávání: má vysoký obsah oxidu uhličitého, chloridu, sodíku a draslíku. A tak se rozhodl, že by si takové místo zasloužilo i výjimečnou stavbu. Proto se v roce 1989 obrátil na jednoho z nejslavnějších rakouských architektů: "Ty jsi Hundertwasser a já mám vodu o teplotě sto stupňů Celsia," zněla památná věta, která jejich spolupráci odstartovala.

Jejímu úspěchu výrazně napomohlo, že se potkali dva muži, kteří si v pohledu na to, jak rozvíjet krajinu, notovali. Stavět a žít v souladu s přírodou, to bylo hlavní Hundertwasserovo motto − a Rogner ho plně podpořil.

Když se Hundertwasser na místo přijel podívat, vysnil si, že tam zrealizuje projekt, který nosil už dlouho v hlavě, městečko se zelenými střechami zasazené mezi kopečky. V Rognerovi měl vděčného spojence, ovšem ještě musel o velkolepém plánu přesvědčit místní politiky. Zabralo to několik let dohadování, až v roce 1993 se mohlo začít stavět. Za další čtyři roky, přesně 10. května 1997 v den 56. Rognerových narozenin, se komplex s velkou slávou otevřel veřejnosti.

V architektuře místa se odráží jak typický Hundertwasserův styl, v němž křivolaké budovy působí takřka přiopilým dojmem, tak i inspirace, kterou vášnivý cestovatel za roky strávené poznáváním naší planety načerpal. A tak tu narazíte na velikou zlatou kopuli, která jako by vypadla z orientálního světa, jiná budova je zase pomalovaná tak, že vypadá jako protažená oční linka, což je vzpomínka na dobu, kdy měl Hundertwasser krátce za manželku Japonku. Část staveb je zdobená cihlami z původních farmářských domů z regionu, další mají fasádu ve stylu vídeňské galerie KunstHausWien, jedné z nejslavnějších Hundertwasserových staveb. Po dalším rozšíření z roku 2000 se nyní areál rozkládá na ploše 40 hektarů. A jak zvěstuje nápis nad postelí v jednom z dražších pokojů: "Je tady všechno, co vás udělá šťastným."

Výběr lázeňských procedur je skutečně rozsáhlý: ať už různá individuální rehabilitační cvičení, povzbuzující infuze, všelijaké druhy saun (finská, římská, turecká…) nebo jeskyně, jejíž zdi, podlahu i strop tvoří sůl z Mrtvého moře, a má tak pozitivní účinky na zklidnění organismu, dýchací cesty nebo imunitní systém.

Voda jako hedvábí

K největším atrakcím areálu patří vodní plochy o úctyhodné celkové rozloze 847 metrů čtverečních. Systém čtrnácti bazénů (vnitřních i venkovních) spojují chodby a můstky a každý si v nich najde něco: kdo si chce jen tak zaplavat, může zvolit normální bazén, pro hravější je zde plocha, kde se každou hodinu simuluje vlnobití, nechybí samozřejmě ani vířivky. Nejlákavější jsou bazény, které jsou napojeny na některý ze tří přítomných horkých pramenů: Balthasar, Melchior nebo Vulkanii.

Posledně jmenovaný, jehož voda je sopečného původu, má vůbec nejsilnější léčivé účinky. Tryská z hloubi 2843 metrů a jeho teplota dosahuje 110 stupňů Celsia. Vznikl z pravěkého moře a dodává nepřetržitě vodu do dvou jezírek v areálu, kde je před výstupem na povrch ochlazována zhruba na 38 stupňů. Už hmatem poznáte, že je tahle voda jiná. Na dotek působí spíše jako hedvábí. Má prospěšný vliv na kůži, podporuje metabolismus, zlepšuje krevní oběh, působí léčivě na klouby nebo bolesti zad. Vysoká teplota pramene navíc umožňuje vytápět celý komplex a vytvářet pro něj elektřinu, díky čemuž dokáže celý areál fungovat soběstačně.

Na ekologii si vůbec toto místo zakládá: stavba probíhala co nejudržitelnějším způsobem, nábytek dodávali především lokální řemeslníci a na ložní prádlo se používá jen organická fair trade bavlna. V pěti restauracích, které se v areálu nacházejí, se podává ovoce a zelenina od místních farmářů, ryby z nedalekého jezírka, chléb od lokálního pekaře… "Vytvořili jsme více prostoru pro lidi a zároveň i více prostoru pro přírodu. Všechno funguje v přirozené harmonii," pochvaloval si Hundertwasser při otevření v roce 1997. O tři roky později zahynul.

Že díla velikánů žijí dál, není neobvyklé. V tomto případě však Hundertwasserovo dílo pomohlo oživit celou oblast. Okolí Bad Blumau patřilo před otevřením komplexu k nejchudším oblastem v Rakousku. Nyní je vyhledávaným cílem turistů, lázeňských návštěvníků, milovníků umění, konají se tam různé konference i firemní teambuildingy. Několikrát měsíčně se navíc na místě pořádají všelijaké festivaly, workshopy, v létě se griluje, promítá tu letní kino a vystupují oblíbení umělci. Denní vstup stojí 45 eur, pokud se rozhodnete na místě ubytovat, vyjde vás noc v nejlevnějším dvoulůžkovém pokoji na 65 eur na osobu, od listopadu 70 eur, přičemž minimální doba pobytu jsou dvě noci. Věřte však, že ani po nich se vám nebude chtít odjet.