Malíř Jan Poupě se zabývá propojením umění a vědy, inspiruje ho fyzika i architektura

Jan Poupě je nejen malířem, ale i objektovým umělcem. Důkazem toho byla jeho nedávná výstava Endless Edge v galerii Kvalitář. Autor v ní představil svá díla a popsal samotné principy vlastní tvorby. Poupě je rodilý Pražák, vystudoval ateliérovou malbu a má za sebou stáž na univerzitě v Madridu (Universidad complutense de Madrid). Do povědomí odborné veřejnosti se zapsal před pěti lety, kdy získal Cenu kritiky, udělovanou mladým malířům.

Jan Poupě se ve své práci zabývá propojením umění a vědy, častou inspirací je mu fyzika. Jeho práce se velmi často pojí také s architekturou. Jeho plátna, která obsahují architektonické vize, jsou až gigantických rozměrů. Mohou připomínat iluzi či digitální utopii.  

Prodejte se ve dvou větách, Jane Poupě!
Asi bych byl raději, kdyby za mne v tomto ohledu mluvila moje tvorba.

Proč jste se stal umělcem?
Když se ohlédnu, myslím, že se nic jiného stát nemohlo. Ale také jsem se jím třeba ještě nestal.

Jak vypadá váš běžný den?
Dopoledne vyřídím schůzky, administrativu, nákupy materiálu a jiné povinnosti. Odpoledne pokračuji na rozpracovaných obrazech. Ale to je spíše jen ideální představa.

Čím se inspirujete?
Technickými výkresy a grafy, prostorem architektury, industriální krajinou, možnostmi materiálů, pocitem z okolí a společnosti, dialogy s přáteli a rodinou…

Bez čeho se neobejdete?
Bez indiga…

Váš oblíbený tuzemský a světový umělec?
Jan Preisler, Gerhard Richter.

Co pro vás znamená umění a jaký má smysl?
Pro mne je to záznam života nebo pomyslný odraz a to považuji za jednu z jeho hlavních úloh. Vždy, když dojde k opravdové upřímné konfrontaci společnosti a umění, odhalují se její nejhlubší problémy a hledáme ty nejzákladnější otázky a odpovědi.

Kdy a kde se vám nejlépe tvoří?
Když se mi podaří naplnit nebo oprostit se od očekávání, které na sebe mám nebo je na mne klade okolí, potom nalézám nové obrazy.

Popište nám svůj ateliér.
Jedna místnost čistá, světlá, se srovnanými obrazy, a jedna špinavá od barev, sádry, se spoustou různých zbytků objektů, materiálů a rozpracovaných obrazů.

Váš dosavadní největší úspěch?
Že se mohu věnovat tomu, co mě baví.

Co pro vás znamenají peníze?
Asi čas a prostředky, aby mohl fungovat můj ateliér, ale zároveň všechno komplikují.

Komu byste chtěl prodat některé ze svých děl a ještě se tak nestalo?
Obrazy maluji z pocitu potřeby, nikoli pro někoho konkrétního. A doufám, že je jejich majitelé budou mít u sebe ze stejného důvodu.

Moderní umění, nebo malby starých mistrů?
Můj otec je restaurátor a moje máma malířka, vždy jsem se volně pohyboval mezi starým a moderním. Záleží na konkrétním díle, jak na mne působí.