Lukáš Novák patří mezi přední české designéry a skláře. K práci ho přivedla příhoda z baru

Umělec, milovník skla a multidisciplinární designér Lukáš Novák se narodil v Novém Boru, nyní ale žije a tvoří v Praze. Novákova vášeň ke sklářskému řemeslu se velmi silně a zřetelně odráží v jeho tvorbě. Je zastáncem moderního umění a skrze své výtvory vypráví příběhy dnešní doby.

Za kolekci váz Lost and Found byl letos nominován na cenu Czech Grand Design. Absolvoval pod vedením Ronyho Plesla na pražské UMPRUM. V těchto dnech probíhá jeho výstava SOLD, YOU FAKE FUCK CHILD pod kurátorským dohledem Jana Dotřela. Můžete ji navštívit v galerii Kvalitář do 6. června.

Prodejte se ve dvou větách, Lukáši Nováku!
Dělám sklo a miluju svojí práci.

Proč se věnujete umění a designu?
Protože jsem ve správném věku potkal pár zásadních lidí, kteří mě správně ovlivnili a nasměrovali. Když mi bylo asi jednadvacet, pozval mě nad ránem v baru kamarád, ať s ním asi tak za tři hodiny (tedy v pět ráno) jedu do Francie. Za jeho známým, umělcem Yanem Zoritchakem, který ho v té době připravoval na přijímačky na UMPRUM. Jel jsem. Příští den jsem byl v Yanově nádherném domě, stojícím na svahu nad jezerem Lac d’Annecy. Následující večer byl hodně veselý a Yan se mě zeptal, proč nemířím po učilišti na UMPRUM na sklo. On sám tam za Stanislava Libenského, za největší slávy českého skla, studoval. Tak jsem si řekl: Proč ne?!

Jak vypadá váš běžný den?
Rozlepím oči, pomazlim psa, jedu do studia, popřípadě do sklárny, odpoledne schůzky nebo kreslení a nejvíc práce. Fungovat začínám až tak ve 14:00, to je moment, kdy se opravdu probudím.

Čím se inspirujete?
Vším, čím se obklopuju. Snažím se držet prst na tepu doby. Všechno, co denně zažívám, se do mě vpisuje a já s tím pracuju dál. Většinou jsou to momenty, detaily, kterých si nikdo nevšímá, ale my už jsme prostě tak cvičení ze školy. Všímat si.

Bez čeho se neobejdete?
Bez lidí. Jsem často a rád sám, ale pak si prostě musím zajít pro dávku lidí. Snažím se obklopovat co nejvíc lidma, se kterýma je radost trávit čas. Lidmi, co hoří a zapalují. Vztahy jsou pro mě čím dál důležitější.

Váš oblíbený tuzemský a světový umělec?
Z českých Jakub Jansa, Viktor Frešo, Ivan Trojan, Tomáš Satoranský. Ze zahraničních jsou to Justin Vernon (Bon Iver), Kanye West, Michael Jordan, Keanu Reeves, Haas Brothers, Kris Van Assche, Franz West. A all time oblíbenci - Kanye West a Michael Jackson.

Co pro vás znamená umění a jaký má smysl?
Na umění je zajímavé, jak se ho každý a v každé době snaží definovat, uchopit. Sám to hledám, a to je přesně to, co je na něm nejlepší a zajímavé. Hledání; to má největší smysl.

Kdy a kde se vám nejlépe tvoří?
V noci v tramvaji po cestě domů to vymyslim. Pak přichází ta těžší část, dopracovat myšlenku do reality. Což znamená strávit často hodiny u stolu střídavě s venčením psa.

Popište nám svůj ateliér.
Místo samotné se dá popsat jako taková dědkovská dílna ve vnitrobloku v pražských Nuslích. Jak říká můj kamarád - Nusle, ty můžou jít už jenom nahoru. Uvnitř hodně skla, prototypů, papírových modelů, stohy papírů a krabic. Jsem sběratel obalových materiálů. Velká láska je bublinková folie. Je to moje nejoblíbenější místo, kam se moc rád chodím zavřít před okolím a skupinovými chaty.

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Lost And Found These pieces are first samples of the new collection that focuses on renewal of the old and unique glass technique. . Glass . . Photo: @igorzacharov . . . . . #newwork #vase #glass #collectibledesign #handcrafted #lukasnovak #silver #handmade #design #art #sculpture #czech #design

Příspěvek sdílený Lukas Novak (@lukasnovak04), Srp 20, 2018 v 1:18 PDT

Váš dosavadní největší úspěch?
Asi kontakt ze strany mé nejoblíbenější americké galerie se současným designem. Zatím v procesu vyjednávání, ale i tak jsem si v ten moment zařval na celý GHMP - Yeeeees!!!! Pak asi moje poslední výstava v galerii Kvalitář.

Co pro vás znamenají peníze?
Nekonečný tok energie a zadostiučinění.

Moderní umění, nebo malby starých mistrů?
Moderní a současné umění. Je to definice doby, kterou žijeme.