Veletržní spěch a shon

Pocit závratě, značná fyzická únava, ticho jako nejlepší společník jsou klasické příznaky návratu každého galeristy z veletrhu s uměním. Taková účast se totiž nese v neuvěřitelně třeskutém tempu. Po týdnech příprav přistanete v brzkých ranních hodinách v hale výstaviště a téměř doslovně se z ní opět vydáváte za dalších sedm dní rovnou na letiště. Onen týden začíná osmačtyřicetihodinovou instalací, kdy se nesmí nic pokazit, protože nemáte téměř šanci v tak krátké době cokoli opravit. Chyby se však stávají často. Pokud jde o stánek s vysokou ambicí, je jeho instalace velice osobní zkušeností mezi galeristou a umělcem, kdy se prověří vzájemná důvěra ve vlastní schopnosti. Poté přichází na řadu nejexponovanější den celé události, kdy se galeristé musí soustředit na nekončící proud nejdůležitějších lidí ze světa umění. Celé hodiny se diskutuje, prezentuje, jedno setkání přechází do dalšího až do momentu, kdy se ve velmi pozdním čase otevřou lahve se šampaňským a vy si dovolíte se trochu uvolnit. Následující tři dny jsou sice trochu kratší, ale o to víc se musíte věnovat hostům, které si osobně pozvete, a provést je po důležitých galeriích, doporučit doprovodné akce nebo je vzít na večeři. Jednoduše se před půlnocí do hotelu nedostanete a poslední den se po uzavření bran veletrhu začne rovnou balit. Opět dostanete jen pár hodin, protože druhý den úderem poledne musí být vše naloženo.

Není to ani 24 hodin, co jsem se vrátila z veletrhu Art Brussels, jehož se poslední roky pravidelně účastním. Moje tělo a hlava vykazují zmíněné příznaky, ale i letos to byla úžasná zkušenost. Belgie se vyznačuje řadou specifik, co se však týká současného umění, je velice otevřená a nabízí skvělé instituce, řadu mezinárodních galerií špičkového profilu a především širokou a aktivní sběratelskou obec, která je i mou velkou inspirací.

Ačkoli jsem nemohla zhlédnout vše, co bruselský týden umění představil, nabízím alespoň menší výčet galerií, umělců a výstav, které je dobré sledovat. Veletrhu se účastnily nejlepší belgické galerie Zeno X, Axel Vervoordt (foto) nebo Meessen De Clercq (foto), které zastupují významná jména současného umění. Mou osobní preferencí jsou plátna Jaromíra Novotného (foto), kterého přivezla galerie Geukens & De Vil. Mimo samotný veletrh se ve městě konala Gallery night, kde se mezi jednoznačné favority pasovaly galerie Waldbourger Wouters s videoprojekcemi švýcarského fotografa Beata Streuliho (foto) a Gladstone s multimediální instalací korejské umělkyně Anicky Yi (foto). A nikdy neuděláte chybu, když si rezervujete prohlídku soukromé sbírky Alaina Servaise v bývalé továrně s názvem The Loft. Tento charismatický muž už dvě desetiletí uvádí na své vizitce "profesionální sběratel umění".

Autorka je historička umění a galeristka, www.drdovagallery.com