Vosková batika, berberská hudba a vůně kouře. Kolekce Dior Cruise 2020 je inspirovaná Marokem

Tisíce blikajících svíček na zrcadlové hladině, vysoké zdi z červeného jílu, omamná vůně kouře a rituální bubny berberských hudebníků. Tak vypadala pondělní přehlídka nové kolekce Dior Cruise 2020, která byla představena v Palais El Badi, historickém paláci ze 16. století v Marakéši. Novináři i celebrity z celého světa se sjeli do žhnoucí marocké metropole, aby shlédli spolupráci kreativní ředitelky Marie Grazie Chiuri s týmem umělců, odborníků i řemeslníků.

Patří mezi ně mimo jiné antropoložka Anne Grosfilley, která se už roky věnuje původu a vývoji tradiční voskované potištěné látky, nebo společnost Univax z Pobřeží slonoviny. Ta je jedním z posledních výrobců voskovaných látek tradičními uměleckými technikami. Jde zároveň o jednu z mála společností, které aktivně podporují a produkují africkou módu. V jejich manufakturách se tak zrodila nová edice ikonického vzoru „toiles de Jouy”, dekorativního potisku s motivy krajiny, divokých zvířat. Jeden z hlavních prvků kolekce – tradiční barové sako – podobně jako ostatní modely vyzdvihuje sílu módy jako inkluzivního nadnárodního jazyka. Maria Grazia Chiuri k tvorbě kolekce přizvala i Grace Wales Bonner (designérka britsko-jamajského původu, jejíž práce propojuje evropskou a africkou vizuální kulturu) nebo Mickalene Thomas (afroamerická umělkyně, která ve své tvorbě vzdává hold různým formám ženskosti), aby pomocí svých rozdílných kreativních rukopisů společně navrhly novou vizi stylu New look a jeho ikonického barového saka a sukně.

Maria Grazia Chiuri vždy toužila po spolupráci s africkými kulturami. Právě proto se v této kolekci inspirovala reálnými i imaginárními krajinami Maroka – země na pobřeží Středozemního moře, vysněné místo umělců, básníků, spisovatelů a věčných dobrodruhů. Kolekce připomíná i prvního Diorova následovníka Yves Sainta Laurenta, rodilce z Oránu, který byl Marokem fascinován. Přehlídka je též věnována konceptu sdílených ideií, tzv. společnému základu, který ve svých publikacích vysvětluje feministická filozofka Naomi Zack a v rámci kterého se i přes všechny rozdíly mohou výměny informací a názorů mezi ženami uskutečnit prostřednictvím komunikace a reflexe. Celou kolekcí prostupují emoce, kultura a v neposlední řadě i síla přírody, kterou symbolizuje hedvábí, hedvábná gázu a tkanina šantung, ze kterých jsou ušity kabáty, obleky, skládané sukně a kalhoty v indigových, písečných a červeně okrových odstínech.

I na samotné show se projevila směsice kulturních vlivů. Tkané polštáře malované hennou a tradičně dekorovaná keramika od marockých žen přidaly na útulnosti impozantně rozlehlému prostoru paláce. Dramatickou atmosféru přehlídky dokresloval až rituální zvuk bubnů a píšťal, které na afterparty vystřídalo nečekané hudební překvapení v podobě ikonické Diany Ross.