Zadržte dech! Vyrazili jsme po stopách mant a žraloků v podmořském ráji Raja Ampat

Zhluboka se nadechnu. Zavírám oči, prsty sjíždím po laně a klesám hlavou dolů. Kolem je dokonalé ticho. Vnímám jen tlukot svého srdce a vzrůstající tlak pod žebry. A v uších. V těch především. Naučeným pohybem jej vyrovnávám a klesám níž. Po několika metrech oči otvírám. Všude kolem mě jsou pestrobarevné korály a hejna ryb, které si mě zvědavě prohlížejí. Sluneční paprsky prostupují vodou a vypadají jako pramínky rozpuštěných vlasů. V úžasu setrvám jen pár vteřin. Naštěstí se zdá, že plynou docela pomalu. Tlak pod žebry se zvětšuje, plíce nutně potřebují na vzduch…

Zpátky na hladině si plácám se svým instruktorem a vím, že tohle byl ten šťastný ponor, o kterém mi vyprávěl na první lekci freedivingu teprve před pár týdny v bazénu v Čestlicích.

Teď jsme poblíž indonéské Papuy na ostrůvcích Raja Ampat. Ještě před odletem jsem na mapě hledala, kde tohle souostroví vlastně leží. Nikdy předtím jsem o něm neslyšela. A teď, při pohledu na tu nádheru kolem, nemůžu uvěřit, že takové místo existuje.

Souostroví Raja Ampat tvoří přes 1500 ostrovů, které jsou řídce osídlené zhruba padesáti tisíci obyvateli. Ačkoliv jsou ostrovy oficiálně součástí Indonésie, turistický ruch je tu teprve v začátcích − ročně sem zamíří kolem padesáti tisíc turistů. Tedy asi tolik, jako za pár dní navštíví Bali. Je to trochu zapadlý, nepoznaný ráj. Mobilní signál je jen na několika ostrovech, připojení k internetu je považováno za luxus.

Cesta z Evropy je navíc poměrně dlouhá a náročná. Nejprve musíte letět do Jakarty, na Bali, do Kuala Lumpuru nebo do Singapuru. Odtud pak létá místní linka do města Sorong v Západní Papui s obvyklým přestupem ve městě Makassar na ostrově Sulawesi. A ze Sorongu vyplouvá lodní expres do města Waisai na ostrově Waigeo, které je vstupní branou na ostrovy Raja Ampat. Tady ale veřejná doprava končí a další přesuny na jednotlivé ostrůvky si už musíte domlouvat individuálně s lokálními průvodci či rodinami, které nabízejí ubytování spolu s lodní přepravou.

Podmořské safari

Já sedím v motorové loďce, kterou řídí mladý Indonésan s ostrými rysy. Opírá se o barel s benzinem a v koutku pusy mu visí cigareta, voní po hřebíčku. Spouští se prudký liják a provazy deště mu cigaretu zhasínají. Na ostrov Kri připlouváme, zrovna když se mraky opět rozpouštějí a uvolňují cestu slunečním paprskům. Z dřevěného mola nás vítá freedivingový instruktor Jan Bareš, kterého jsem potkala na kurzu v Praze. Tehdy mě na Raja Ampat zval se slovy "nic krásnějšího na světě neuvidíš!". A já už vím, že měl pravdu.

Co se vám vybaví, když se řekne ráj? Opuštěné, zářivě zelené ostrovy daleko od civilizace, nádherné pláže s bílým pískem, moře s tyrkysovou, průzračně čistou vodou, nebe plné hvězd… Přidejte k tomu dechberoucí rozbřesk a dramatický západ slunce, usměvavé domorodce, výborné jídlo a nejkrásnější podmořský život na světě − a máte odpověď. Vítejte na Raja Ampat.