Ferrari v oblacích. Proletěli jsme se luxusním českým ultralightem VL3 evolution

Cítím se povzneseně. A nejen proto, že jsem zrovna dva kilometry nad zemí. Motor letadla tiše vrčí a do sluchátek se občas ozve hlášení z řídicí věže, ale jinak je okolo dokonalý klid. A ty výhledy! Mineme Pec pod Sněžkou a za chvíli koukáme na nejvyšší vrchol Česka. O kousek dál svítí mezi sněhovou pokrývkou Luční bouda, pak mžourám na lanovky ve Svatém Petru. "A takhle my si tady ve vzduchu žijeme," usměje se vedle pilot Libor Frebort, který mě vzal s ultralightem VL3 evolution k oblakům.

To už míříme zpět do Prahy. Pod námi se střídají Trosky, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem, až se přiblížíme k letišti v Letňanech. "Oscar Kilo Whiskey Uniform Alfa 38," přihlásí se 49letý Frebort imatrikulací našeho letounu, "prosím o povolení k přistání." Když mu řídicí věž vyhoví, tak se na mě potutelně usměje: "Máte rád horské dráhy?" Než stihnu odpovědět, že ne, demonstruje mi jednu z vlastností letadla: bleskově snížit rychlost a přistát na krátké dráze.

Prakticky to znamená, že se letadlo najednou prudce obrátí směrem k zemi. Trochu se mi zatočí hlava, ale skutečně se během chvilky dostaneme ze vzduchu těsně nad přistávací plochu a vzápětí už sedíme bezpečně na zemi. "Nejrizikovější na tomhle létání je cesta autem na letiště," vykládá Frebort − a po dvou hodinách ve vzduchu mu musím dát za pravdu.

Jako počítačová hra

Skutečně: měl-li jsem někdy během dne obavy, bylo to při cestě přes celou Prahu během ranní špičky na letiště do Letňan, odkud jsme měli zamířit do výrobny letadel VL3 evolution v Chocni. Pravda, poněkud mě zneklidnil i úvodní dialog na přivítanou před cestou. "Dělá se vám v letadle špatně?" ptal se mě můj pilot. Když jsem opáčil, že ne, tak dodal: "Připravte se ale, že dnes dost fouká, zřejmě to s námi bude házet."

Věděl jsem ovšem, že lepšího společníka na cestu bych sotva našel − Libor Frebort se létáním živí už takřka třicet let, pracuje jako šéfinstruktor letecké školy, přepravuje klienty v aerotaxi a spoustu hodin má nalétáno i s VL3 evolution, jehož je českým dealerem a hlavním propagátorem. A od prvních minut jsem se cítil opravdu bezpečně. Třeba takový vzlet, v běžném, velkém letadle nic extra příjemného, když se kolos odlepí od země a tlak v kabině se mění. Zato v třísetkilovém ultralightu je to podobné, jako když se rozjíždíte s autem. Zvolna se odlepíte od ranveje − a najednou už na svět shlížíte ze vzduchu.

Během cesty pochopím hlavní přednosti letadla, díky kterým si ho kupují zákazníci z celého světa. Je pohodlné: v čalouněných sedačkách z nejjemnější kůže se sedí jako ve špičkovém autě. Je rychlé, běžně letí zhruba 270 kilometrů za hodinu. Na přistání i vzlet mu stačí jen 150 až 200 metrů dlouhá dráha. A je bezpečné − a to jak ve vzduchu, tak obzvlášť při srovnání s cestou autem po vytížené dálnici. Pocit bezpečí umocňuje i padák, na němž se v případě nouze může celé letadlo snést k zemi.