Inspiruje mě jejich energie, říká fotografka Andy Owl o focení umělců a hudebníků

Andrea Sovová alias Andy Owl je talentovaná česká fotografka a milovnice koček. Její práci poznáte na první pohled. Jsou pro ni typické tlumené tóny, kde převažují odstíny zelené, hnědé a modré. Fotografie od Sovové jsou hluboké a na jejich pozadí se často odehrává i další příběh než ten, který je patrný v prvním okamžiku. Fotí převážně v reklamním, koncertním a módním prostředí.

Prodejte se ve dvou větách, Andy Owl!
Jsem holka s foťákem, co si ujíždí na focení přes věci! Od lístků květinek po odložené skleničky na stole, snažím se nezasahovat do situace a zachycovat vše přirozeně.

Proč jste se stala fotografkou?
V dětství jsem závodně tancovala a chtěla jsem nějakým způsobem zachycovat tyto okamžiky a vzpomínky, tak jsem začala fotit na tanečních soutěžích. Časem to přerostlo v lásku k portrétům a zákulisnímu – dokumentárnímu stylu focení.

Čím se inspirujete?
Hudbou, přírodou, slunečním světlem, aurou a talentem lidí okolo mě. Miluju fotit portréty umělců a kreativních lidí. Naplňuje a inspiruje mě jejich energie a pohled na svět.

5 vteřin denně vám zabere?
Probrat se na zvuk k elektronické chůvičky. Byla jsem spíš noční sovou a těžko se mi zvyká na opačný režim.

Hodinu denně věnujete?
Zpěvu. Miluju ho, ale bohužel mé okolí tím spíše trpí.

Co pro vás znamenají peníze?
Prostředek k objevování světa. Zároveň mi dostatek peněz dává jakýsi uklidňující pocit a jistotu. Co si budeme povídat, když peníze jsou, všechno jde o něco snáz.

Co pro vás znamená umění a jaký má smysl?
Uměním je pro mě individuální projev každého jednoho člověka. Ventil niterních pocitů, myšlenek, názorů a životních postojů. Je zajímavé pozorovat, jak názory ovlivňují tvorbu.

Kdy a kde se vám nejlépe tvoří?
Venku, hlavně v teple. Na denním světle obklopená břečťanem, jehličím nebo tropickými rostlinami.

Kým byste chtěla být, kdybyste nebyla Andreou Sovovou?
Britskou modrou kočkou na anglickém panství.

Váš dosavadní největší úspěch?
Moje dítě. To je neuvěřitelný zázrak. Ten pracovní mě, věřím, teprve čeká.

Foto: archiv Andrey Sovové

Komu byste chtěla prodat některé ze svých fotografií a ještě se tak nestalo?
Bylo by mi ctí, kdyby mě oslovil s nafocením portrétu některý z umělců, které obdivuji. To by mi prasklo srdce radostí!

Klasický polaroid, nebo instax?
Polaroid, i když jsem ho sama nikdy nevlastnila. Asi je na čase!

Černobílá, nebo barevná?
Podzimní barevná – teplé odstíny, lehce tlumená, se špetkou filmového zrna.