Sběratelky

Přes okenní tabulky kreslí paprsky jarního slunce na zdi bývalého kravína abstraktní obrazce. Stračeny tu už dávno nežijí, připomínají je jen kolejnice, po kterých jim středem budovy vozili potravu. Dnes slouží pečlivě vyčištěná podlouhlá hala a přilehlé stodoly v Tursku u Prahy jako fundus pro sbírku. Pronajala si je trojice pražských právniček, aby měly kde uskladnit své poklady, protože jim vila v pražských Dejvicích a rodinná usedlost v jižních Čechách už přestaly stačit. Bývalý zemědělský areál tak ukrývá nejrůznější židle, stoly, stolky, křesílka, skleněné lustry, truhly, staré kufry, staré psací stroje, dětské kočárky a hračky, sbírku ptačích klecí, pavích per, regály plné glóbusů, svícnů, železného a smaltovaného nádobí, desítky starožitných i moderních porcelánových servisů. Většina pochází z 30. až 80. let 20. století, ale najdou se tu i kousky v industriálním stylu a současné designové kusy.

"A víte, co je tohle?" ukazuje Lia Frouzová, prostřední ze tří generací sběratelek, na hromádku porcelánových koleček s dírkou uprostřed. Krčíme rameny. "Já taky nevím. A takové věci mám nejraději. A v co největším počtu," říká dáma, která z tria žen sbírku rozšiřuje nejrychlejším tempem. Zatímco její maminka Zdeňka Kuncová se raději věnuje sbírání kolekcí konkrétních předmětů, třeba petrolejek nebo nádobí s motivem cibuláku, její dcera preferuje množství. "Jsem megaloman. Těší mě, když mám stejnou vázu třeba dvanáctkrát," přiznává Lia a provází nás nekonečnými regály plnými pečlivě vyrovnaných předmětů. "Tohle je pro mě splněný sen."

Nejmladší členka klanu, pětatřicetiletá Nika, sice lásku ke starým věcem zdědila, ale neusiluje ani tak o výrazné rozšiřování sbírky, jako o to dát jí řád. Rozhodla se všechny věci nafotit, uspořádat do katalogu a nabídnout k zapůjčení.

Před rokem tak otevřela s podporou maminky a babičky fundus Eterle, kde je možné zapůjčit si vybavení na svatbu, narozeninovou oslavu, společenskou akci, ale i dekorace do filmu nebo na focení.

Abychom se dozvěděli, jak monstrózní sbírka vznikla, musíme urazit dvouhodinovou cestu na jih Čech. Na rodinné usedlosti tu pobývá babička Zdeňka Kuncová. Společnost jí dělá skupinka pávů, kteří nás hlasitě vítají.