Prodaný Spasitel

Poslední týdny letošního roku přinesly dvě velice významné události, a ačkoliv se může zdát, že otevření muzea Louvre Abu Dhabi a historicky nejvyšší dosažená cena v aukci za obraz Leonarda da Vinciho nemají mnoho společného, lze je vnímat jako příznak současné společnosti. Celý svět prochází překotným vývojem a náš život se ve všech svých aspektech neustále zrychluje. Stejně tak se zvýšila rychlost v oblasti umění, jeho institucí a nejcitelněji to pozorujeme na trhu s uměním. Nikde se globalizace neprojevila tak výrazně jako v uměleckém obchodě, který překračuje nejen geografické hranice, ale nová ekonomika vytváří také mezinárodní klientelu velice bohatých lidí.

Nový Louvre, který svoji pozici legitimizuje skrze jméno slavné instituce a zápůjčky z předních francouzských muzeí, je především úspěšnou obchodní transakcí. Za vzletným mottem o světovém muzeu lidské humanity napříč dějinami a kulturami stojí velká ambice vybudovat věhlasnou instituci na místě, kde před půlstoletím stála jen hrstka rybářských vesnic na okraji pouště. Navzdory enormnímu bohatství Spojených arabských emirátů by se bez součinnosti západního partnera a kulturního dědictví "naší" části civilizace jen obtížně naplňovala smělá očekávání. Jedná se o soudobý fenomén, kdy ekonomický úspěch generuje kulturní relevanci. Ta je však v konečném důsledku vždy podmíněna symbolickým významem, jejž garantují dějiny umění.