Otázka času

Když se v Česku řekne Nejsvětější Trojice, většina z nás si toto označení spojí s křesťanstvím a pravděpodobně si vzpomene na Otce, Syna a Ducha svatého. Ve Švýcarsku tomu tak není. Obyvatelé alpského státu si spíš vybaví ozubená kolečka, perovníky a ručková soukolí. V jejich případě totiž Nejsvětější Trojice představuje hodinářské manufaktury. Konkrétně pak Patek Philippe, Vacheron Constantin a Audemars Piguet, tedy ty nejtradičnější výrobce s těmi nejzručnějšími hodináři. My jsme se před časem v Bratislavě setkali s Olivierem Audemarsem, jehož praděd jednu z těchto firem v roce 1875 v údolí Vallée de Joux, kolébce švýcarského hodinářského průmyslu, založil. A protože je značka Audemars Piguet dnes nejstarší hodinářskou společností v rodinném vlastnictví na světě, bavili jsme se s vystudovaným fyzikem především o zodpovědnosti, kterou Audemars cítí vůči odkazu svých předků, potomcích, již firmu nesmí vnímat jako pouhý "pytel peněz", a také o tom, jak bezmála 150 let starou tradici převést do 21. století.

Co vás vůbec dnes přivedlo sem do Bratislavy?

Přijel jsem na pozvání J&T Banky, abych zde jejím klientům představil naši firmu. Standardně podobné věci už moc nedělám, ale dnešní setkání jsem považoval za velmi zajímavou příležitost. A to z jednoho prostého důvodu: v bývalém Československu dnes žije velká spousta podnikatelů, již po pádu železné opony založili úspěšnou firmu, a oni teď − po téměř 28 letech − přemýšlejí, co s ní dál, případně jak ji předat další generaci. A to je velmi zajímavá a zároveň složitá otázka, s níž si troufnu říct, že dokážu poradit. Koneckonců značku Audemars Piguet spoluzaložil v roce 1875 můj praděda a já patřím ke čtvrté generaci ve vedení této rodinné firmy.