Thriller Matka! vás nezahřeje jako maminčino objetí, na které nostalgicky vzpomínáte z dětství. Právě naopak − při sledování filmu, který právě přichází do kin, vám bude běhat mráz po zádech. Jeho režisér Darren Aronofsky provokuje svojí syrovou upřímností, když na univerzální téma lásky a věrnosti nahlíží optikou, ze které hrozivě stékají kapky krve. Svět protikladů a tajemných rozporů symbolizuje především Jennifer Lawrence, jež si v americkém hororu zahrála hlavní roli bezejmenné matky.
S nejlépe placenou herečkou současnosti a držitelkou Oscara jsme se setkali, aby nám o filmu něco prozradila, protože ještě v předvečer premiéry na festivalu v Benátkách byl zahalen neprostupnou rouškou utajení. Lawrence je v Matce! věrnou a submisivní manželkou, jež pečuje jak o domácnost, tak o svého partnera, stárnoucího sebestředného spisovatele (Javier Bardem). Ten chce v novém domově překonat svůj kreativní blok. Milenecká idyla se náhle změní, když dům navštíví neznámý pár, který spisovatel i přes partnerčinu nelibost vřele uvítá. Místo tvůrčí energie však domácnost zaplaví paranoia, žárlivost, vztahovačnost a partnerská nedůvěra. Hnízdo lásky se mění v dům hrůzy.
"Jsem zmatená," říká Lawrence v postavě matky, když jejich domácnost ovládne traumatizující chaos. S podobnými pocity opouští filmový sál i nejeden divák. Zatímco někteří jsou z dvouhodinové dávky stresu nadšeni, druzí film naprosto odmítají a zbytek bloudí v zadumané nejistotě, co to vlastně viděl.
Co si myslíte o vašem novém filmu? Bude jedním z těch děl, která přijdou divákům znepokojující a sporná?
Je to jeden z nejtěžších a zároveň nejzvláštnějších filmů, na kterém jsem kdy pracovala, a jsem na něj upřímně pyšná. Moje postava se celou dobu snaží pochopit, co se odehrává nejen okolo ní, ale zejména co se odehrává v jejím osobním nitru. Byla to psychicky velmi náročná role.
Představitelka další ženské role, Michelle Pfeiffer, je k vám ve filmu velmi krutá. Jak se vám s ní spolupracovalo?
Michelle mám velmi ráda. Zatímco já jsem plachá samotářka, Michelle je sebevědomá a hrdá žena. Velmi ji obdivuji a bylo mi ctí s ní pracovat.
Je důležité, aby vám popularita nevlezla do hlavy, nemíjet ty davy a myslet si, že vás zbožňují.
Matka! je kromě jiného také filmem o slávě a sebestřednosti, zejména když se bavíme o Javieru Bardemovi a jeho roli narcistického spisovatele. Jak se vy sama dokážete vypořádat s popularitou, která je neoddělitelnou součástí vaší profese?
Svoji práci dělám především pro fanoušky, jinak by to pro mě nemělo smysl. Kdybych nehrála, ničím bych společnosti nepřispěla, protože hraní a film je to jediné, čemu opravdu rozumím. Herectví miluji, a kdybych neměla fanoušky, nemohla bych se mu věnovat. Nemohu ani vyjádřit, jak moc si vážím všech těch lidí, kteří nyní stojí venku a fandí mi. Ráda rozdám co nejvíce autogramů a pozdravím co největší počet svých příznivců. Ale samozřejmě jsou chvíle, kdy jdu po ulici nakoupit nebo přicházím do restaurace a najednou v sobě musím najít rovnováhu a vyrovnanost, je důležité mít určité hranice. Někdy prostě nechci, aby módní policie probírala v magazínech, jaké mám pyžamo. Někdy musím odmítnout žádost o podpis či prosbu o selfie. Musíte být přístupní, ale zároveň si udržet svůj osobní soukromý prostor.
Jedna z důležitých myšlenek filmu je, jak velký a nepříznivý vliv mají sláva a úspěch na lidskou osobnost. Ve filmu tuto proměnu skvěle zobrazuje Javier Bardem. Nemáte někdy i vy obavy, jak moc vaše popularita utváří vaši identitu a zdali nejste v područí pozlátka herecké superstar?
Jsem si vědoma skutečnosti, že fanoušci obdivují mé herecké postavy, a ne mě samotnou. Je důležité, aby vám popularita nevlezla do hlavy, nemíjet ty davy a myslet si, že vás zbožňují. Diváci mají rádi herecké postavy, filmovou podívanou. Herectví je práce, a to práce velmi vrtkavá a proměnlivá. Někdy je prostě těžké jen vystoupit z auta a jít se najíst do restaurace.
Co vás přivedlo k výběru postavy, která je vesměs poddajná a pokorná? Doposud jste přece hrála spíše silné a sebevědomé ženy…
Postava matky je vskutku odlišná od všech mých předchozích. Zároveň to však pro mě byla nová zkušenost a způsob, jak poznat své druhé já, o němž jsem do této chvíle neměla ani ponětí. Měli jsme velmi tvrdé zkoušky, které trvaly tři měsíce, a byla to přesně ta doba, kdy mi režisér Darren Aronofsky pomohl objevit novou část mé identity. Ten proces byl velmi vysilující, ale zároveň podnětný. Nikdy jsem na sobě tolik nepracovala. Doufám, že budu vždy hrát podobně rozmanité role, které mi pomohou objevit mé nové já.
Časopis Time ji už v roce 2013 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí této planety. Patří mezi nejžádanější a nejlépe placené herečky současnosti. Rodačka z Louisville v Kentucky byla již čtyřikrát nominována na Oscara, prestižní sošku získala v roce 2013 za roli ve filmu Terapie láskou. Kromě Ceny Akademie obdržela i tři Zlaté glóby. Diváci ji znají především jako nebojácnou Katniss z dystopické trilogie Hunger Games. Aktuálně se Lawrence objevuje v kinech jako hlavní hvězda psychologického thrilleru Matka!
Jak obtížné pro vás bylo stát se v roli matky součástí jejího chaotického a stresujícího světa?
Matka! je sám o sobě náročný film už jen na pouhé sledování. A teď si představte, že po takovémto natáčení přijdete domů a místo odpočinku jste myšlenkami stále na place. Ten příběh je velmi traumatický a vyvolává hluboce zakořeněné tísnivé emoce. Takové pocity jsem nikdy nezažila. Pár dní předtím, než jsme začali natáčet, jsem si s hrůzou uvědomila, co si moje ženská postava musela vytrpět, což bych nepřála žádné z nás.
Film Matka! je také příběh plný alegorií a metafor. Byla pro vás tato symbolika osobní výzvou?
Již dříve se mě někdo ptal, zda alegorie a metafory jsou pro herce složitější ke ztvárnění a jak moc ovlivňují jejich herecké výkony. Ale já si to nemyslím. Herecká role je oddělená od konkrétní osobnosti. Jediný moment v Matce!, kdy symbolika ovlivnila způsob mého hraní, diváci ani nepostřehnou. Moje role je velmi spjatá s energií domu, v němž hlavní hrdinové bydlí. Jedná se o okamžik, kdy scházím dolů po schodech a držím se zábradlí. V běžném životě chodím doma v pantoflích nebo v botách, ale nikdy ne bosa. Mé nohy v této scéně nebyly v záběru, a tak jsem i v tu chvíli šla v pantoflích. Ale Darren mě požádal, abych se vyzula a zahrála tu scénu znovu. Měl pravdu. Bosé nohy najednou utvořily silnější pouto mezi mnou a tím domem, což se nevědomě a pozitivně přeneslo do mého hraní.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist