Úspěch je začátek cesty, říká spolumajitel Pirelli. Světu chce nabídnout první mluvící pneumatiku

Galerie s instalacemi japonského génia Kišio Sugy, lovecká vila Bicocca degli Arcimboldi z poloviny 15. století, nadace, restaurace, designové studio, výrobní hala, kancelářské prostory. 2500 obyvatel − třikrát víc, než má Vatikán. A nejlepší šafránové rizoto široko daleko. K tomu, aby bylo možné areál milánské společnosti Pirelli považovat za plnohodnotný sídelní útvar, chybí snad už jen kostel a nevěstinec.

Stejně rozmanitý je i samotný vládce Pirelli Marco Tronchetti Provera. Vedení společnosti, kterou 68letý byznysmen zčásti i vlastní, se ujal v roce 1992. Krátce poté, co výrobce pneumatik katastrofálně selhal při pokusu převzít svého německého konkurenta Continental a měl dluhy přesahující miliardu marek. Korunnímu princi italského průmyslu, jak mu tehdy některá média přezdívala, se podařilo firmu bez újmy sanovat. Dnes sedí také v představenstvu prestižní soukromé milánské univerzity Bocconi, kterou kdysi sám vystudoval.

Tronchetti Provera vedl nejvýznamnější italské ekonomické noviny Il Sole 24 Ore, působil ve vedení operního domu Teatro alla Scala i takových firem jako Alitalia, Allianz a JPMorgan. A aby toho nebylo málo, střihl si mezi lety 2001 a 2006 malou stáž u Telecomu Italia − jako její výkonný ředitel.

Jinými slovy, jeho čas je vzácný. Jak moc? Před rozhovorem jsme se společně s fotografem Benediktem Renčem ptali asistentky, kolik času na nás pan Tronchetti Provera bude mít. Velmi seriózní žena středního věku najednou pookřála a mávnutím ruky vzdáleně připomínajícím gesto, jímž východoevropští boháči na Azurovém pobřeží objednávají po půlnoci další rundu koňaku, nám sdělila, že pro nás její šéf udělal výjimku. Prý máme tolik času, kolik budeme potřebovat. A pak dodala, že Marco musí v jednu odejít. Bylo 12:20.

Ze všeho nejdřív se vás samozřejmě musím zeptat, co může člověk udělat pro to, aby jednou ročně v poštovní schránce nalezl legendární kalendář Pirelli?

To je velmi dobrá otázka. A je na ni také velmi jednoduchá odpověď: nemůžete udělat vůbec nic. Kalendář si nelze objednat ani koupit. Jen my rozhodujeme, komu ho pošleme. Většinou se jedná o kamarády společnosti a zákazníky. Vnímáme ho jako velice exkluzivní záležitost, ikonu, s níž zacházíme velmi šetrně.

Zítřek je to, na čem záleží. Vpřed mě ženou příležitosti, které s sebou nesou evoluce trhu, globalizace světa a nové technologie.

Kolik takových kamarádů Pirelli má?

Několik málo tisíc.

Poslední roky budí kalendář docela pozdvižení. Loni před kamerou fotografky Annie Leibovitzové nepózovaly modelky, nýbrž ženy s "běžnými" mírami jako komička Amy Schumerová nebo tenistka Serena Williamsová. Letos se fotograf Peter Lindbergh rozhodl obejít zcela bez retuše photoshopem. Jak moc se do tvorby kalendáře zapojujete? Vybíráte sám fotografy, nebo dokonce i modelky?

Fotografy pokaždé, modelky nikdy. V rámci tvorby kalendáře se snažíme o to, aby měli kreativci co největší možnou míru svobody. Nakonec se ovšem vždy jedná o výsledek společné práce. A nejdůležitější je, aby z něj byl cítit tep doby.

Pojďme si tento fenomén představit trochu blíže…

Od roku 1963, kdy se kalendář zrodil, vyšlo 46 edicí. Kvůli ropnému šoku a následné recesi byla publikace mezi roky 1975 a 1983 pozastavena. Já byl osobně u výroby více než poloviny z nich. Měl jsem tak možnost spolupracovat s nejlepšími fotografy historie. Herb Ritts, Richard Avedon, Helmut Newton − máte-li nějakého oblíbeného světového fotografa, je velká pravděpodobnost, že pro nás fotil. Teď se asi ptáte, proč investujeme tolik energie do kalendáře. Symbolizuje skutečnost, že jsme víc než pouhý výrobce pneumatik. Kalendář je součástí naší DNA. Stejně jako neděláme jen tak nějaké pneumatiky, nýbrž obutí pro ty nejluxusnější automobily, netiskneme ani jen tak nějaký kalendář. Ano, pracujeme často s prominentními módními fotografy, ale pouze s těmi, kteří jsou schopni svou kamerou zachytit vedle krásy i společenské vibrace. S fotografy, kteří se nebojí nových úhlů pohledu.

Zmiňoval jste, že pneumatiky Pirelli jsou výjimečné. Jen málokdo asi ví, že jste sice až pátým největším výrobcem gum na světě, ale jedničkou v prémiovém segmentu.