Déjà vu po sto letech

Proměna portrétu

Rudolf Kremlička (1886–1932): Věra (1925). Olej, plátno, Regionální muzeum a galerie Jičín. Foto: HN	Šaty a šátek, obojí Salvatore Ferragamo. Foto: Hana Knížová

Rudolf Kremlička je jednou ze stěžejních osobností českého moderního malířství. Vysoký sportovní typ, vždy pečlivě upravený, s cigaretou a bambusovou holí, byl spíše představitelem ohlasů pařížské školy. Metropoli na Seině pouze několikrát navštívil, jeho senzuálně pojaté akty nicméně dokazují, že byl francouzským uměním poučen. Zlomovým okamžikem se pro něj stalo setkání s modelem venkovské dívky z Českomoravské vysočiny v roce 1915 − při tvorbě jejího obrazu změnil Kremlička svůj malířský přístup, čerpal z moderní francouzské malby a stal se "zajatcem" myšlenky krásných forem ženského těla. Jeho obraz Věra představuje proměnu portrétu ženy bez jakékoliv role v portrét oficiální.

Prostitutka? Šantánová tanečnice

František Zdeněk Eberl (1887–1962): Žena z Barcelony (1925). Olej, plátno, soukromá sbírka. Foto: HN	Pánská košile uvázaná jako šaty a šátek, obojí Ermenegildo Zegna. Foto: Hana Knížová

Kdo je ona tajemná žena z Barcelony, nevíme. Autor obrazu František Zdeněk Eberl ale v našem výběru patří stoprocentně do pařížské školy. Ve své době slavný malíř pařížské bohémy, po první světové válce portrétista a jeden z nejúspěšnějších malířů na Montmartru, kde se usadil po svém příjezdu do Paříže v roce 1911. Na svých olejích a kresbách zachycuje život tamních malířů, prostitutek, pijáků, karbaníků a tanečnic. Prezentuje svá díla na mnoha výstavách, uměním se skvěle živí, vlastní lva, bugatti, je členem zednářské lóže a pravidelně hrává v monackém kasinu. Jeho tvorbu je možné srovnat s tvorbou legendárního Amedea Modiglianiho, je tu však malý rozdíl. Zatímco Eberlovi někdejší nejbližší pařížští přátelé Modigliani, Pablo Picasso či Maurice de Vlaminck se dnes prodávají za mnohamilionové částky, Eberl je částečně zapomenut. Na rozdíl od Modiglianiho si však Eberl užil slávy a bohatství za svého života…