Když se vyhoupne na postel a shodí z nohou plátěné kecky podobné těm, které v 70. letech nosili kalifornští skejťáci, trochu připomíná Benjamina Buttona - rošťáckého mladíka v těle pětasedmdesátiletého džentlmena. Nizozemský designér a šperkař, jeden ze zakladatelů studia Droog design a autor, který umí do krásné formy zapracovat ironickou nadsázku i provokativní myšlenku.

"Já vlastně nesnáším šperky," tvrdí Gijs Bakker. "Mám tím na mysli opulentní kreace osázené diamanty, jejichž jediným smyslem je krášlit. Naopak miluji šperky, jimiž můžu vyjádřit myšlenku a předat ji dalším lidem," říká. Zhotovil řadu šperků, které si hrají s motivem falešnosti - vzal fotografii náhrdelníku z katalogu k výstavě barokních šperků a tu pak nechal laminovat, takže si ji člověk mohl vzít na sebe. Nebo nechal ve 3D tiskárně zhotovit repliku starožitné brože a přizval malíře, aby na ni nanesl barvy. Jindy přemýšlel, jak jinak by se dala vyjádřit láska než zásnubním kroužkem, na němž sedí briliant. Napadlo ho vytvořit náhrdelník s fotografií milované osoby, kterou si člověk mohl zavěsit kolem krku, jako by ho objímala.

Vypráví mi, jak v jednom časopise četl, že v oceánu plavou ohromné ostrovy z odpadků, které jsou rozlohou větší než Nizozemsko s Německem dohromady. "Překvapilo mě, že je z většiny netvoří lahve a sáčky, ale plastová brčka. Něco, co používáte pět minut, je pak na téhle planetě déle než vy. Chtěl jsem lidi trochu poškádlit, tak jsem z brček udělal náramek. A samozřejmě jsem ho obalil ve zlatě, aby to bylo drahé," dodává šibalsky.

S podobným nápadem pracují i brože inspirované extatickými grimasami fotbalových hráčů, kteří zrovna vstřelili gól. "Fotbal jako takový mě nezajímá. Co mě ale fascinuje, jsou emoce sportovců. Tomu takový balet nemůže vůbec konkurovat. Vzal jsem portréty Nadala, Gonzaleze a Ronalda a zkombinoval je s drahými materiály, aby vynikl kontrast mezi banalitou sportu a exkluzivitou zlata. Sport je nejrozšířenějším náboženstvím dnešní doby. Hodně dávno, když jsem byl ještě mladý, byly neděle tiché, klidné, lidé chodili do kostela. Dnes se lidi o víkendech přesouvají na stadiony," přemítá Bakker.

Kromě toho, že pracuje na vlastních nápadech, oslovuje ostatní designéry, aby přispěli do kolekce, kterou nazval Chi a paura...? (Kdo se bojí...?). Je v ní třeba prsten s názvem Hearring návrhářky Giny Hsu, který můžete přiložit k uchu, abyste lépe slyšeli, nebo čelenka pro celebrity od studia Formafantasma - pokud vás vyfotí nenechavý paparazzi, světlo blesku se odrazí zpátky, a na výsledném snímku bude na místě vaší tváře jen zářivá mlha. "Všiml jsem si, že čím jsou ženy krásnější, tím víc upřednostňují dekoraci, která jen podtrhne, jak vypadají. S tou se cítí jistě, protože s ní nemusejí soutěžit. Ale nakonec je dobře, že se každému líbí něco jiného," říká designér: "Kdyby všichni nosili to samé, bylo by to hrozné."