Není mnoho důvodů, proč vzpomínat v dobrém na minulý režim. Už vůbec ne na 50. léta. Ale jeden existuje: české autorské umělecké sklo. Dějinným paradoxem mu právě tehdy začaly zlaté časy, které odešly koncem století. Zatímco světová muzea a galerie umění s naprostou samozřejmostí vlastní skleněné objekty nejzásadnějších českých sklářů z 2. poloviny 20. století, jejichž hodnota se pohybuje až ve statisících eur, v českých vodách jména sklářů i jejich ikonické objekty byly dosud prakticky neznámé. Lidé si ještě tak vybaví rozsáhlé skleněné plastiky z veřejného prostoru, ale takové vzpomínky jsou spojeny s odérem socialismu. To se však v posledních pěti letech začíná měnit.

Zbývá vám ještě 95 % článku