Věra Nováková

Absolventka ateliéru Kov a šperk na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové se narodila roku 1973 a specializuje se na tvorbu šperků v malých sériích. Ve své práci se snaží obnovit staré techniky a pradávný význam šperku jako výjimečného objektu. V letech 2003 a 2004 získala hlavní cenu Stříbrný šperk, kterou pořádá Design centrum ČR a Spolek cechu zlatnického.

1. Kabelka - praktická i elegantní:

Mám univerzální černou omyvatelnou kabelku/tašku od Lacoste, kterou jsem si koupila v době, kdy hlavním kritériem bylo, že musí pojmout formát A4. Nosím s sebou hodně dokumentů, ale je prima, že tento zázrak unese například i kilo brambor, sedmičku vína, a to vše, doufám, bez ztráty květinky (elegance).

2. Punc originality - mám vlastní značku:

Pro práci s drahými kovy musím být registrována Puncovním úřadem, abych vůbec mohla nakupovat tento materiál. Zároveň musí být každý hotový šperk oražen mou výrobní značkou a puncem garantujícím ryzost drahého kovu. Po letošním Designbloku si mé kolekce šperků Sepisérie všimla i řada zahraničních médií zabývajících se designem. Na příští rok chystám krásné nové webovky a projekt pro server Fler s názvem Domácí štěstí. Domácího násilí už bylo dost!

3. Vůně pro vílu i drzou holku:

Parfém Diesel Fuel for Life oblékám, když musím vyrazit někam, kde se něčeho bojím, když chci být za drzou a zlobivou. Pro mírnou vílu používám L'Eau par Kenzo. Nikdy nevyrážím bez lesku nebo nějaké péče o rty.

4. Památka na tetu:

Tento klasický látkový bílý kapesník, dokonce v rohu opatřený výšivkou, je památkou na moji tetu Aničku. Pro mě s bráchou byla takovou chůvou i přísnou vychovatelkou, o dvě generace starší. Nikdy se nevdala, neměla děti a hezké věci si nechávala na později. V její pozůstalosti jsem objevila i sadu těchto kapesníčků. Ihned jsem je vyprala, vyžehlila a začala používat. Pokaždé mi připomenou, že krásně a naplno se musí žít právě teď a tady. Ale papíráky v záloze mám samozřejmě taky.

5. Peněženka - ryze praktická věc:

To je můj nejméně stylový předmět. Mám v ní peníze, karty doklady, účtenky. Nejvíc si ale cením od synovce ručně fixem nakreslené platební karty na jméno Vjera. Kromě mého srdce ji však nikde neakceptují.

6. I čmárání na papír nese skryté významy:

Až donedávna jsem myslela, že svoje nápady převádím z hlavy přímo do materiálu, mám hodně notýsků a téměř žádný systém. Vedle notebooku mám výjezdy z tiskárny, objednávky, články a ty trestám kresbou nejraději. V poslední době se snažím rozkódovat i skryté významy těch drobných automatických kresbiček, které si čmárám třeba při telefonování.

7. Mé pracovní pomůcky:

Prstenová měrka - okouzlující, ale velmi praktický předmět pro přesné zjištění obvodu prstu potenciálního zájemce o prsten. A odlitky kolem jsou vlastně jakýmsi polotovarem. Zpravidla vytvářím jeden prototyp, ze kterého se sejme forma sloužící jako matrice pro rozmnožení výchozího prvku. Ve své práci ráda používám ražení stejných tvarů především pro flexibilní náramky a náhrdelníky.

8. Skrýš plná zlata:

Krabičky, a především tyhle krásně zdobené a staré, přímo uctívám. No, nemohl by takhle vypadat mobil? Ale vážně, tahle je rodinné dědictví a je plná zlata. Přemýšlím, co z těch věcí mohu donést na výměnu za nový materiál pro svoji tvorbu. Zatím jsem se ještě neodvážila...

9. Značka telefonu? To neřeším:

Mám nějakou Nokii, moc to neřeším. Volám, přijímám hovory, esemesky, občas používám diář, kalkulačku.

10. Něco zdravého k pití:

Při čekání na tramvaj si kupuji ve zdravé výživě U Tamary na Ortenově náměstí něco zdravého, přirozeně energetického.